Hroznové víno tvoří neoddělitelnou součást stravy lidí žijících v oblasti Středozemního moře a patří k základním rysům jejich kultury. Protože se této rostlině v teplých přímořských podmínkách dařilo vždy dobře, pěstuje se tam již po celá tisíciletí. Nedávné vědecké výzkumy odhalily, že lidé žijící ve Středomoří vděčí za svoje dobré zdraví některých specifickým látkám nacházejícím se v hroznovém vínu.
Ve složení hroznového vína vynikají především dva druhy živin: sacharidy a vitaminy skupiny B, zatímco proteiny a tuky v něm mají jen velmi skromný podíl. Ačkoliv hroznové proteiny obsahují jen malé množství esenciálních aminokyselin, zastoupeny jsou v nich všechny. Stejně nevýrazný je i výskyt minerálů.
Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco úroda z teplého, suchého podnebí bývá mnohem sladší. V hroznovém vínu jsou nejhojněji obsaženy dva sacharidy – glukóza a fruktóza. Z chemického hlediska jsou to monosacharidy neboli jednoduché cukry, které jsou schopny dostat se do krevního oběhu přímo bez trávicích procesů.
Hroznové víno obsahuje dost vitaminu B6; patří mezi druhy ovoce, které jsou na tento vitamin velmi bohaté. Více ho mají jen tropické plody jako avokádo, banán, čerimoja, guava a mango. Vitaminy B1, B2 a B3 (niacin) jsou též přítomny ve větším množství než u většiny ostatního ovoce.
Všechny tyto vitaminy kromě jiného zodpovídají za metabolismus sacharidů, a tedy i za ulehčování chemického „spalování“ v buňkách při využití energie.
Hroznové víno obsahuje též velké množství provitaminu A, vitaminu C a E.
Draslík a železo jsou nejvíce zastoupené minerály a kromě nich hroznové víno obsahuje vápník, fosfor a měď. Hroznové víno má přibližně 1 % rozpustné vlákniny (pektinu), což je v případě čerstvého ovoce významné množství.
V hroznovém vínu se vyskytují početné chemické látky, které nepatří do žádné skupiny živin, ale navzdory tomu vykonávají v těle mnoho důležitých funkcí. Tyto látky, známé jako fytochemikálie, jsou v současnosti předmětem výzkumu.
Organické kyseliny dávají hroznovému vínu nakyslou chuť a v krvi mají paradoxně alkalizující účinek. Alkalizace krve a moče ulehčuje likvidaci kyselého metabolického odpadu (např. kyseliny močové).
Nedávno se ukázalo, že flavonoidy působí jako silné antioxidanty, které brání oxidaci cholesterolu způsobujícího arteriosklerózu. Zabraňují též tvoření krevních sraženin v ateriích. Rosveratrol brání postupu arteriosklerózy a je dokázáno, že je to i silný antikarcinogen.
Antokyaniny jsou rostlinná barviva, která se nacházejí ve slupce bílého, ale především modrého hroznového vína. Působí jako silné antioxidanty, které brání vzniku a rozvoji ischemické choroby srdeční.
Hroznové víno dodává energii buňkám a zlepšuje zdraví arterií, především těch, které vyživují srdce. Působí proti zácpě, napomáhá vyplavování jedovatého odpadu z organismu, zlepšuje činnost ledvin a tvorbu červených krvinek. Potvrdily se i jeho protirakovinné účinky.
Hroznové víno se doporučuje při všech problémech se srdcem, protože dodává energii ve formě jednoduchých cukrů, které pomáhají srdečnímu svalu při jeho práci. Třebaže primárními zdroji energie jsou pro něj mastné kyseliny, využívá i glukózu.
Hroznové víno je i bohaté na draslík a obsahuje i vápník a hořčík, tedy minerály podporující srdeční činnost. Neobsahuje prakticky žádný sodík ani nasycené tuky, dva hlavní nepřátele kardiovaskulární soustavy.
Fenolové nevýživné látky přítomné v hroznovém vínu (flavonoidy a rosveratrol) mají všeobecně příznivé účinky na cirkulaci krve v arteriích, a obzvlášť důležité jsou pro koronární arterie. Působí vazodilataci (rozšíření cév), tím se uvolní cévní spazmy a zvýší průtok krve. Působí i na krevní destičky, aby nevytvářely sraženiny, čímž snižují riziko ucpávání arterií, ke kterému dochází při arterioskleróze. Tuto schopnost má i etylalkohol, ale jen při vysoké hladině alkoholu v krvi (2 g na litr), jenž má na zdraví negativní dopad. Zpomaluje oxidaci cholesterolu přenášeného lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL). Tento tzv. špatný cholesterol vyvolává tvorbu arteriosklerotických plátů ve stěnách arterií, čímž způsobuje arteriosklerózu.
Výzkumy ukazují, že hroznové víno i hroznová šťáva jsou schopny rozšířit cévy, zlepšit proudění krve bez vytváření sraženin a zabraňovat ukládání cholesterolu na stěnách arterií.
Červené víno (ne bílé) má podobné účinky jako hroznová šťáva, ale oproti hroznové šťávě či džusu má řadu nevýhod. Víno obsahuje málo sacharidů a vitaminů a je v něm etylalkohol, látka, která poškozuje lidské zdraví. Hroznový džus a hroznová šťáva jsou mnohem lepší než víno, protože ochraňují kardiovaskulární systém a nemají žádné vedlejší účinky.
Když bude kardiak v létě a na podzim pravidelně jíst hroznové víno a rozinky a po zbytek roku pít hroznovou šťávu, zlepší se reakce jeho srdce na mírnou tělesnou zátěž. Ti, kdo se zotavují po infarktu myokardu, by měli denně jíst hroznové víno, aby zastavili postup koronární arteriosklerózy.
Tvorba krevních sraženin v arteriích a žilách se dá snížit konzumací hroznového vína, rozinek nebo pitím hroznového džusu. To je důležité zejména pro ty, kdo překonali mrtvici nebo k ní mají dispozici.
Hroznové víno je jedním z nejbohatších druhů ovoce na železo, a rozinky, které jsou ještě koncentrovanější, ho obsahují dokonce 2,6 mg/100 g. Pokud má někdo dispozici k anémii, jeho stav se zlepší, bude-li v létě a na podzim konzumovat hroznové víno a po zbytek roku rozinky.
Také aktivuje detoxikační účinek jater zvýšenou produkcí žluče (choleretická činnost). Ulehčuje též cirkulaci krve v portálním systému, a proto je cenné při cirhóze a břišní vodnatelnosti (nahromadění tekutiny v dutině břišní) způsobené portální hypertenzí.
Hroznové víno je mírné projímadlo, které pomáhá při chronické zácpě způsobené zpomalenou funkcí střev. Udržuje též rovnováhu střevní flóry a omezuje hnilobné procesy zapříčiněné stravou bohatou na živočišné proteiny.
Díky svým diuretickým a dekongestivním účinkům, jakož i skladbě minerálů a nízkému obsahu proteinů, se hroznové víno doporučuje v případech selhání ledvin, ke kterému došlo následkem nefritidy (zánět ledvin), nefrózy (nezánětlivé onemocnění ledvin) či jiných chorob.
Rovněž je výborné na vylučování kyseliny močové z ledvin, protože má alkalizující a močopudný účinek. Pravidelná konzumace hroznového vína je prospěšná zejména pro lidi trpící dnou, obezitou a ty, kteří jedí nadmíru masných výrobků.
Rosveratrol přítomný v hroznovém vínu, ale především v jeho slupce, vykázal při experimentech protirakovinné účinky. Přestože se využití této látky při léčbě rakoviny stále zkoumá, častá konzumace hroznového vína se doporučuje jako doplněk terapie všem lidem, u nichž diagnostikovali rakovinu nebo patří do rizikové skupiny.
Některé výzkumy naznačují, že pitím 100 až 200 ml (1/2-1 sklenice) červeného vína denně se snižuje riziko úmrtí při infarktu myokardu. Ukazují však, že toto platí jen u lidí ve věku nad 50 let. Když se ale uvedené množství překročí, tedy pokud se pije více než 200 ml vína denně, zvýší se pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární choroby a může vzniknout mnoho dalších zdravotních problémů.
Prospěšnost červeného vína je připisována fenolovým flavonoidům, které se nacházejí v hroznovém vínu a jeho slupce. Zpomalují oxidaci lipoproteinů, a tím zabraňují ukládání cholesterolu v arteriích, tedy vzniku arteriosklerózy. Tyto zdraví prospěšné látky lze získat v daleko vhodnější formě nejen z hroznového vína, ale i ze všech ostatních druhů ovoce. Z výše uvedených informací vyplývá, že blahodárný vliv vína pochází z hroznů, jejichž konzumace je pro srdce i tělo mnohem zdravější a nemá vedlejší nežádoucí účinky.
Rozinky dodávají tělu méně než 300 kcal/100 g. Jsou velmi bohaté na železo, mají i mnoho draslíku a rostlinné vlákniny. Obsah tuku je u nich přibližně stejný jako u čerstvého hroznového vína. Vitaminy skupiny B se v nich vyskytují ve vyšších koncentracích, ale mají málo vitaminu C a provitamin A jim téměř chybí.
Jak připravit lahodný přírodní džus
1. Dejte celé hroznové víno do mixéru. (Pro dosažení lepší chuti můžete z hroznů odstranit jadérka, avšak zabere to příliš mnoho času.) Tento způsob úpravy se doporučuje v případě, že chcete zachovat všechny léčivé účinky slupky na srdce a arterie; chcete mít užitek z antikarcinogenního působení rosveratrolu, který se nachází hlavně ve slupce hroznového vína. V těchto případech je nejlépe použít modré nebo červené hroznové víno.
2. Použijte filtr, abyste zachytili slupku a semínka. Získáte lahodný, jemný džus vhodný při všech indikacích hroznového vína.
Jak nekvašená hroznová šťáva, tak i víno obsahují látky, které mají pozitivní vliv na srdce, ale v nekvašené šťávě jich je větší množství a není v ní obsažen zdraví škodlivý etylalkohol. Kromě toho hroznová šťáva dodává lidskému tělu sacharidy a vitaminy, které ve vínu chybějí.
Záznamů
