Jaro přišlo k nám. Nejen kytičky už rozkvétají, ale i žáby jsou venku! Fotografie ze sociálních sítí. Žába na jaře.

Na sv. Jiří vylézají žáby a štíři.
foto sociální sítě to se mi líbí

Ptáci v přírodě. Drozd zpěvný. Příroda, Ptáci, Zahrady

Drozd zpěvný 

Svatý Martin na svém koni
jede cestou mrazivou.

U cesty se stařec choulí:
„Obdaruj mě almužnou!“

„Co ti dám, můj bratře milý?
Oč se s tebou rozdělím?“

Martin mečem plášť svůj půlí,:
„Vezmi, kéž tě potěším.

Návod, jak se stát skvělým fotografem

Fotografie podzimní přírody obrázek dobarví...
od Pavel Kysela (klikněte pro zvětšení fotografie)

Návod, jak se stát skvělým fotografem: 1.Počkej do podzimu 2.Jdi do přírody 3.Vyfoť cokoliv Gratuluji, stal jsi se skvělým fotografem.



Poznámka pro nechápavé: Nauč se dívat kolem sebe a vidět věci, které jiní nevidí. A staneš se dobrým fotografem...

Tady je obrázek bazilišek zelený bazilišek z Latinské Ameriky

The plumed basilisk, also called a green basilisk, a double crested basilisk or Jesus Christ lizard  native to Latin America.

Málo z nás baziliška zná i z obrázku - tady je zelený bazilišek z Latinské Ameriky...

Přichází podzim autumn is coming

Přichází podzim..autumn is coming

Černá pastýřka

Přichází podzim
Období smíření
Před domem zapálím oheň
Dotknu se tmy

Přichází podzim
Svět prochází mřížemi
Před domem pomalu shořím
Smíření

Přichází podzim
Slunce jde pozadu
Jsem černá pastýřka
V odbarveném stádu

Měsíc mě převede
Přes žlutou zahradu

Odpoledne slunce zašlo, rozhrne se listoví. Kdo je za ním, to nám vrby nepoví. Zelenkavé oči svítí v něm...

.....rozhrne se listoví. Kdo je za ním,
to nám vrby nepoví.

Smutné psaní

Odpoledne slunce zašlo,
rozhrne se listoví. Kdo je za ním,
to nám vrby nepoví.

Zelenkavé oči svítí v něm.
Vlasy samá vlnka k vlnce,
jak vrboví, kde postava dlí.

V ruce z vrby klubíčko
a ve druhé smutné psaníčko.
Jde ho poslat dolů vodou,
po chvějící se hladině.

Muchomůrky bílé Milan Hlavsa Krásný obraz a melodie

Pohodové video s melodickou písní a obrázky houbiček Nalaďte se než se všude řekne slovo "rostou"!

Můj pohled na svět a o tom co se kolem nás právě děje

Umění záběru a ptačího vzdušného tance

Přišlo Jaro, přátelé...a jsme znovu na cestě oživení aktivity v přírodě.

Ptáci radostně zpívají a rackové řvou na řece. Dobrou noc odzpívá kos, i ráno při úsvitu je pěvecky aktivní, pro ty kdo vstávají brzy. Noční pracanti a spáči vstávají obvykle až k obědu.
Dáme si skvělé video a snímek o radostných ptáčcích v letu...
Samozřejmě sledujeme dění ve světě, poslední zprávy...ale s kritickým nadhledem. Držme si zdravé názory na věc.
At 30s a downy woodpecker lands on my hand!

Předjaří syrový pohled stromů do krajiny

Pomezní

Květ Ibišku

Původní název má doplnit obrázek,
ale zatím hledám a není. Spokojte se prozatím s květem Ibišku a zasněženou horskou krajinou.

Je to charakteristické...doma v místnosti kvete Ibišek, ale venku ještě vládne zima.

Vypadá to, že neumíme být zapálení pro cokoliv, práci, koníček, a pak jsme často takové znechucené, rezignované trosky. Nejsme srdcem při práci. Netěší nás to, nepostupujeme v díle. Jak by taky, když se neumíme soustředit na konkrétní činnost, podřídit svůj režim nějaké věci, jako by nám na tom nezáleželo.
Matka Tereza řekla: Není důležité dělat velké věci, ale malé věci s velkou láskou. Moudrá to žena.
Je nádherné pozorovat děti, s jakou bezprostředností a soustředěností kreslí obrázek pro maminku, stavějí nejvyšší věž z kostek, budují hrad na písku, nebo vaří oběd pro panenku. V té chvíli není pro ně nic důležitějšího. Zkuste je od této činnosti odlákat nebo jim ji přerušit. Nepochodíte.

Bylo by fajn, kdybychom uměli být tak nadšení (až posedlí) vším co děláme……a nekoukali na hodinky.

Máme oči které vidí krásu i v zimě. ZIMA, Horské panorama, Příroda

Skloň se stromečku maličký

Zasněžené stromečky v rojnici

Fotografie

 není přístroj, ale je to vidění světa očima člověka, ne jen přístroje.
Dnešní digitální fotoaparát, software a programy na úpravu fotografií dokáží v hlavě inteligentního člověka s emočním smyslem pro krásu místa, chvíle setkání s přírodou i sám se sebou zachytit svět co vytváří roční doby. Zima je v tomto obzvlášť zajímavá.

Bílé sochy mluví o větru i mrazu. Hovoří o jejich působení na floru, stromy, sněhové závěje, bariery, cesty.
Významný je účinek ostrého čistého horského vzduchu a sněhu. Odpočine si depka mozkových center a noční únava prohloubí spánek.

Uklidňuje nás. Hovoří s námi a nabudí energii.

#ZIMA, Horské panorama, Příroda

Dobromysl obecná Origanum vulgare L.

Origanum vulgare L.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.)

je rostlina z čeledi hluchavkovitých.Tato rostlina při pravidelném používání zlepšuje náladu a působí jako lehké antidepresivum.

Díky vysokému obsahu tymolu, usnadňuje odchod plynů ze střev, takže se hlavně využívá při poruchách trávení, nadýmání či křečích trávicí soustavy. Je vynikajícím prostředkem na dráždivý kašel, usnadňuje vykašlávání, připravují se z ní kloktadla, vhodná je i k inhalacím při rýmě. Dobromysl působí silně proti křečím je vhodné podávat čaj s hořčíkem při křečovitých stavech, nadýmání a kolice.

Do dnešní doby se stále využívá chutě, vůně a účinků v nejrůznějších alkoholických nápojích. Dobromysl je přísadou do různých pokrmů, např. omáček k těstovinám, pizzy, salátů, pečených mas a ryb. Vynikající jsou z ní ochucené oleje a octy.

Dobromysl obecná je vytrvalá, vlnatě chlupatá bylina vysoká 20 až 90 cm. Lodyha je načervenalá a čtyřhranná. Výběžky oddenku dřevnatějí.Vstřícné listy mají krátký řapík, jsou vejčité a celokrajně nebo nezřetelně vroubkované. Spodní jsou největší, k vrcholu se zmenšují.Květenství jsou vidlanovité laty shlukující se v hlávku. 

Květenství tvoří až 25 květů.Květy jsou drobné, nachově růžové. Koruna má trojcípý dolní pysk a vykrojený pysk horní. Kalich je trubkovitě zvonkovitý.Kvete v červenci až září.Celá rostlina příjemně aromaticky voní. Plodem je tvrdka. Nať dobromysli se používá zejména jako koření (pod názvem Oregano); typickým použitím je kořenění pizzy. Kromě toho je též součástí provensálského koření. Chuť je výrazná, ale odlišná od majoránky. Sbírá se kvetoucí nať, přítomnost plodů je nežádoucí.
Používá se též v léčitelství pro své aseptické a protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči.

Droga je silným prostředkem uvolňující křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum). Používá se i na obklady a osvěžující koupele. Pokud se pěstuje, tak je zároveň důležitou medonosnou rostlinou.V nati obsažené barvivo se dříve používalo k barvení ovčí vlny.

Nať dobromysli obsahuje asi 0,4% silice (hlavně thymol a karvakrol) a asi 8% tříslovin, hořčiny, tanin, těkavý olej, gumopryskyřici a další látky.

Italian Oregano - Origanum vulgare So Pretty You Hate to Cut It! (but oh, the flavor!) A fine edible ornamental! Italian Oregano is a treat for the senses. The fragrance will start your mouth watering, while the red-flushed green leaves and purple-brown stems, even when not topped with clusters of lavender-pink blooms, are attractive enough to take their place in bed or border with other flowering plants.
Pungently aromatic, Italian Oregano is one of the most important herbs of Italian, Greek and Mexican cooking. Mainly used dry, the flavor is strong enough to stand up to bold flavors like tomatoes, onion, garlic, and beef. And interestingly, the oil is often an ingredient in men's colognes.

Italian Oregano is a bushy perennial with broad 1 1/2-inch leaves. It flowers reliably all summer on plants that reach 18 inches high and wide.

Začínající léto v Česku horka a bouřky i teplotní maxima. Kolaps z přehřátí a chronické choroby.

U vodopádu

Romantika a siesta v přírodě


Tropické počasí posledních dnů by mělo skončit. 

Odpoledne už několik míst zasáhly silné bouřky. "Vyskytovaly se hlavně v jižních Čechách a v Jeseníkách a provází je místy i krupobití," řekl v 18:30 mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák.

V průběhu dne vystoupala rtuť na teploty kolem 30 stupňů Celsia, na několika místech ještě padly teplotní rekordy. Od neděle přijde na území Česka chladnější fronta.

Výstrahu kvůli bouřkám vydalo ČHMÚ pro oblast jihovýchodu Česka. "Pokud si představíte linii mezi Českými Budějovicemi a Pardubicemi, pak ve všech krajích, které leží od ní na východ, hrozí nebezpečí bouřek," vysvětlil meteorolog.

Vpodvečer potrápilo počasí hlavně oblast kolem Českých Budějovic, mohutnou aktivitu blesků zaznamenaly radary také v okolí Zábřehu, Bruntálu a Jeseníku.

Bouřkový mrak nyní přechází nad území republiky od rakouských Alp a postupovat bude severovýchodním směrem. Výstraha kvůli silným bouřím proto platí pro Vysočinu a úplně celou Moravu.

Přívalové srážky mohou podle odborníků krátkodobě zvýšit hladiny řek a potoků, voda může zatopit sklepy a garáže. "V bouřkách se ojediněle budou vyskytovat přívalové srážky s krátkodobými úhrny kolem 40 milimetrů, kroupami a nárazy větru 70 až 90 kilometrů v hodině," upozornil ČHMÚ.

Na dlouho poslední tropický den byl ve znamení teplot kolem 30 stupňů Celsia. Rekordní čísla meteorologové naměřili ve Vsetíně na Zlínsku, rtuť teploměru vystoupala na 31,4 stupně Celsia. O 0,2 stupně Celsia tak překonala hodnotu naměřenou v roce 1937.

Denní teplotní rekord starý 46 let padl ve Zlínském kraji také ve Vizovicích. Rekordy ojediněle padaly i na jiných místech Česka. Například v Bělotíně na Přerovsku rtuť ukázala 31,7 stupně Celsia. V neděli se ochladí. Podle předpovědi ČHMÚ bude 19 až 23 stupňů Celsia, na jihovýchodě až 25 stupňů.

Tropické teploty panují v Česku od čtvrtka, kdy vedra pokořila rekordy na 47 meteorologických stanicích v republice, v Praze-Karlově zaznamenali meteorologové dokonce teplotu 33,3 stupně.

V pátek byl například v Českých Budějovicích překonán 75 let starý teplotní rekord, naměřili tam 32,6 stupně Celsia. Nejvyšší teplota v pátek ovšem byla v Javorníku, kde rtuť teploměru vyšplhala na 32,9 stupně.

Kolapsové stavy,

 jen ve čtvrtek postihly dvacítku pacientů v kraji," uvedl mluvčí záchranné služby s tím, že se jednalo především o osoby vyššího věku, zpravidla starší 60 let. Tropické teploty mohou přispívat také ke zhoršení chronických obtíží, s nimiž se postižený léčí, jako jsou srdečně cévní choroby, epilepsie, diabetes a řada dalších, postižení pak v souvislosti s tím mohou zkolabovat. Lékaři v horkých dnech doporučují omezit míru fyzické zátěže.

 Lidé by také měli pamatovat na zvýšenou potřebu příjmu tekutin. Dospělý by měl za den vypít až tři litry.

Zdroj: ČT 24, CTK.

Afrika South Africa Divoká zvířata Hlad Sucho Nedostatek vody

Afrika a hlad 21.století

Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí.
Ve 21. Století rádi věříme tomu, že pokrok ve vědě a technice dokáže zázraky ve všech sférách života a že zajistí blahobyt celému lidstvu. 

Jenže tohle platí jenom v průmyslově vyspělých zemích s vysokou životní úrovní. Ve světě se dosyta najedí dva lidé ze tří. Těm, kteří mají to štěstí, že žijí v bohatších zemích, kde má každý jídla víc než potřebuje, může tenhle problém připadat neuvěřitelný. A přece je pravdivý.

Denní spotřeba dospělého člověka má činit alespoň 2 300 kalorií, při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a jiné potřebné látky ke zdravému žití. Zatímco v hospodářsky rozvinutých zemích denní spotřeba značně převyšuje 3 000 kalorií, jinde ve světě ani zdaleka nedosahuje 2 000 kalorií. Příčinou tohoto stavu je především stále se zvyšující nekontrolovatelný počet obyvatelstva v zemích s nepatrnými potravinovými zdroji, kde je zemědělská technika dosud na velmi nízké a pdprůměrné úrovni.
Nejúčinnějším prostředkem boje proti hladu zůstává možnost zvýšit výrobu potravin, zvlášť pak zajistit její rovnoměrnější rozdělování a ochranu potravin před škůdci, zejména z řad hlodavců. Za tímto účelem založila mezinárodní Organizace Spojených Národů v roce 1945 Potravinovou a zemědělskou organizaci ( FAO – Food and agriculture organization ). Zpráva OSN uvádí, že „množství potravin, které městský obyvatel vyhodí do odpadků, obsahuje v průměru tolik kalorií, kolik jeden Asiec nebo Afričan potřebuje na 24 hodin, aby neumřel hlady“.
V současné době hladoví v Africe desítky miliónů obyvatel a jejich počet se blíží až ke 100 miliónům. Desítky až statisíce z nich, ubohých a vyčerpaných umírají hladem a žízní. Hladomor kosí bezmocné oběti, vyhublá tělíčka dětí leží podél cest v Somálsku, vyprahlém suchem a zmítaném vnitřními ozbrojenými konflikty. Mrtvé těla jsou krutým svědectvím hladu a sucha a výzvou burcující světovou veřejnost z neodkladné pomoci.
V posledním desetiletí trpí černý kontinent abnormálním suchem, daleko větším než byly sucha v minulém desetiletí, snad vůbec nejhorším v tomto století. Nejvíce jsou postiženy státy v rohu Afriky – Etiopie, Súdán, Čad a především Somálsko, kde denně umírá více než 700 lidí a z toho jsou to nejčastěji děti a počet obětí hladomoru se stále zvyšuje. Katastrofální sucho ohrožuje bezprostředně životy více než 30-ti miliónů obyvatel Afriky v Angole, Botswaně, Lesovnu, Malawi, Mozambiku, Nambii, Svazijsku, Tanzánii, Zambii, a Zimbabwe. Životy dalších 130-ti miliónů jsou ve vážném nebezpečí, sucho narušuje ekonomiky těchto zemí.

Mnohdy je situace ještě katastrofálnější, neboť veškeré zásoby obilí jsou již vyčerpány.
Populace afrických zemí stojí dodnes tváří v tvář boji o holé přežití. Mnoho ekologických a rozvojových ukazatelů svědčí o pokračující sestupné spirále. 

Afrika je nejchudší kontinent s největším počtem nejméně rozvinutých zemí ( 32 ) na světě, kde vládne chudoba, hlad a v důsledku tohoto podvýživa a nemoci. V osmdesátých letech zde byla tak nízká produktivita, že nastal podstatný pokles ekonomiky a důsledky velké krize dosud přetrvávají. Uvedený stav zhoršují vedle úporného sucha různé další přírodní katastrofy, politická nestabilita a občanské ozbrojené konflikty.
Pro chudé zemědělce v suchých oblastech Afriky mají klimatické změny a nedostatek vodních srážek nebo dokonce jejich dlouhodobá absence – jak je tomu letos – nedozírné následky.
Důležitým činitelem způsobujícím degradaci přírodního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů je sama populace, její hlad a chudoba. Nejchudší z chudých, bezzemkové, hnáni hladem, pro získání kousku půdy pro obživu, mýtí a vypalují lesy. Po dvou až třech letech půdu, kterou získali, vyčerpají. Pak pokračují hlouběji do území lesů a vypalují je dále. S lesním porostem se tak odstraňuje ochrana půdy, která je vystavena přímému působení deště, větru i slunci, což vede k půdní erozi. Na svazích je půda ohrožena sesouváním a v rovinách není chráněna větrolamy proti silným větrům.
Zemědělství v Africe postižené častým dlouhodobým úporným suchem nemůže uživit hladovějící obyvatele, kterých stále přibývá. Populační růst je závratně rychlý, více než 3% ročně – rychlejší než kdekoliv jinde na světě. Afrika nedokáže zvládnout požadavky rychle rostoucí populace a výsledek je vyplenění základních přírodních zdrojů, další degradace půdy a celého životního prostředí, k čemuž ještě přispívají cyklické vlivy nezvladatelného sucha.

Její budoucnost spočívá svými kořeny v půdě, zemědělství, zatím se potýká s obrovskými problémy. Více než 75% obyvatelstva je na něm závislé. Zanedbávání pěstování základních plodin, jejich omezení na exportní monokultury a neproduktivní struktura zemědělství způsobuje pro přirůstající populaci nedostatek potravin.
Dříve malí zemědělci a chovatelé praktikovali tradičně extenzivní systém hospodaření v souladu s prostředím a množstvím obyvatel. Po jediné sklizni nechávali své políčko sedm let odpočinout a půdu tak přirozeným způsobem zregenerovat. Vzhledem k malým výnosům tohoto způsobu hospodaření bylo nutno obdělávat postupně dosti velké plochy k uživení malého množství obyvatel. Tento systém přirozeně již dlouho nevyhovuje. Vypěstované plodiny nestačí k výživě rostoucího počtu obyvatel, není ani dostatek pastvy pro dobytek.
Postupující poušť zachvátila 40% kontinentu, degradace prostředí pokračuje, ničena populací, která chce uhájit holé životy.
Zemědělci, neschopni uživit sebe a své rodiny a hnáni nutností zbavit se hladu a beznaděje, opouštějí své venkovské domy a migrují do měst v naději na lepší živobytí. Místo vidiny snadnějšího života a zaměstnání, ocitají se v nepředstavitelně ubohém prostředí sluhů a bezdomovců, bez zaměstnání či jen s příležitostným, často na pokraji lidské existence.
Mnoho venkovanů hledá po vyčerpání svých posledních chudých zásob pomoc a přístřeší v táborech budovaných humanitárními organizacemi. Sucho kosí ubohé poutníky, kteří hladoví a žízniví putují vyprahlou krajinou a mnozí z nich padají vyčerpáním a umírají cestou do tábora, především staří lidé a děti.

Snížení populačního růstu programy plánovaného rodičovství. Znamenalo by to sociální změny na malé rodiny, zmenšení chudoby, dětské mortality i naději na delší život. Zmenšení populačního růstu a rozumnější hospodaření s přírodními zdroji by vedly i k odstranění nedostatku potravin a největší bídy. To však znamená osvojit si také nové technologie ke zlepšení vlastního zemědělství.
Bez soustavné pomoci OSN by Afrika vůbec nebyla schopna zvládnout své obtížné problémy. Vedle WHO ( World Health Organization ) a FAO ( Food and Agriculture Organization ), je to především WFP ( World Food Programme ), který má obrovský podíl v pomocných akcích pozůstávajících nejen z příme potravinové pomoci, ale dlouhodobě z podpory zemědělství a vede tak k rozvinutí zemědělství vlastního, přijetím nových technologií včetně zavlažování. Perspektiva Afriky zůstává stále nejasná.
Je jen malá naděje zvýšení národního důchodu, k realizaci rozvoje je nutno hledat cestu ve vlastním zemědělství. Půda může být udržována a obhospodařováno především místními zemědělci, kteří se seznámí s novými technologiemi s přihlédnutím k místním podmínkám. Příkladem je agrolesní systém prováděný lidem v jižní Etiopii. Integrovaný zemědělský rozvojový projekt v údolí Kuta v Nigeru je realizovaný FAO za podpory Itálie a spojuje tradiční produkční systém s novými metodami. Základem je rozumné hospodaření s vodou, její zadržování a zavedení účinného způsobu zavlažování. Tím se dosáhlo, že stromy a obilí rostou tam, kde dříve byly jen tuny písku a skály. Projekt byl podporován s velkým nadšením místních obyvatel, jejich aktivní účast byla základem dosažení úspěchu.
Uvedené příklady i jiné projekty v Africe ukazují, že lze přece jen s velkým úsilím zabránit a snížit degradaci prostředí. Primární zodpovědnost by měla být především v samotných rozvojových zemích, přirozeně za mezinárodní podpory.
 Okrajové postavení Afriky ve světové ekonomice je zaviněno především nízkým stavem úrovně zemědělství. Kolísání a prudké poklesy kurzu komodit na světových trzích, obrovská zadluženost a neschopnost platit vysokou míru úroků dokreslují bezútěšný obraz dnešní Afriky.
Případné snížení dluhů a úroků – je také možnost, kterou by vyspělé země severu – vedle finanční a technické pomoci – mohly zlepšit situaci afrického obyvatelstva.
Nové uspořádání světové ekonomiky by bylo nejúčinnější pomocí ke zvládnutí chudoby Afriky. Její země by měly za své suroviny získat odpovídající finanční prostředky, aby byly schopny koupit si chybějící potraviny a potřebné průmyslové zboží.
Možnosti nalézt cestu k obnově a soustavnému rozvoji by mohla poskytnout také spolupráce mezi zeměmi obdobných ekosystému, tedy spolupráce Jih – Jih. Současně musí být samozřejmě částí globálního úsilí, kde Jih – Jih doplňuje požadovanou spolupráci Sever – Jih, která by byla schopna překlenout prohlubující se propast mezi vyspělým a třetím světem, tedy i Afrikou.
Hladovějící Afrika dnes volá o pomoc celou světovou veřejnost pro milióny obyvatel, kteří trpí a umírají. Humanitární pomoc, kterou svět dnes poskytuje tomuto usouženému kontinentu, je skutečně jen momentální pomocí tragické situaci. 

Budoucnost Afriky leží v rukou jejich národů, samozřejmě však za účinné mezinárodní pomoci, neboť jinak samy cestu z krizové situace k trvalému rozvoji nenajdou.

***
.

Člověk a Nemoc Lékař Historie. Po absolvování lékařské fakulty se takzvaný lidský rozměr spíše ztrácí. Na fakulty přicházejí lidé ve veliké většině případů altruističtí, nadšení a toužící udělat něco dobrého.

Vyšší věk nemoc a odpočinek na lavičce

Představa pacienta

jako sumy orgánů, které je třeba opravit, by měla být minulostí. V současnosti probíhá mezi lékaři diskuse o konfliktu mezi paternalismem a partnerstvím.

„Od starověku až do 20. století lékař jednal s pacientem velmi paternalisticky, tedy stanovoval, co se bude dělat a co ne, jednal jako pater– otec,“- „Je třeba říci, že dříve to ve většině případů pacient vděčně přijímal – vždyť mnohdy neuměl číst ani psát a lékař byl autoritou nejen ve věcech medicínských, nýbrž i všeobecně lidských. V současnosti zdůrazňujeme spíše motiv autonomie – pacient má právo sám být architektem své terapie, má právo na volbu lékaře, nahlížení do své dokumentace, má právo žádat o vysazení či nenasazení léčby a podobně.“

V praxi však mnoho pacientů právě o takovou samostatnost nemá zájem, zejména lidé staří a s nižším vzděláním raději nechají rozhodnutí na lékaři. Nevadí jim paternalismus samotný, ale jeho určité projevy, spojené s přezíráním a arogancí u některých lékařů.

Mladí lékaři jsou podle něj vedeni ke vnímání nemocného v jeho biopsychosociálním kontextu, tedy nejen jeho soma, nýbrž i psyché.
 V kursech anatomie se medici sice dozví mnoho nedocenitelných poznatků o lidském těle, ale to je jen část pravdy o člověku, kontakt s živým pacientem na lůžku pak již nemůže nikdy být vědecky neutrální. Jsem velmi rád, že se v našich nemocnicích stává standardem, že organickou součástí lékařského týmu se stává i psycholog nebo dokonce kněz.“

Poznámka autora: Toto nelze zcela potvrdit, vzorem, konsultantem i přítelem mladého lékaře je zkušený lékař osobnost, primář, úspěšný a moudrý lékař v praxi je ovšem často zavalený vydělávám na živobytí a nároky pojišťoven, ne nemocných.


K lékaři chybí úcta, přátelství s ním, pomoc od přízemních starostí. Psycholog to ale neví, necítí se v kůži lékaře, ani nemůže. Něco tak náročného jako medicínské povolání "doktora" nelze nasimulovat. Snad empatie a kamarádství ...

Ze studenta po absolvování lékařské fakulty se takzvaný lidský rozměr spíše ztrácí. Na fakulty přicházejí lidé ve veliké většině případů altruističtí, nadšení a toužící udělat něco dobrého. V průběhu studia však tento zápal poněkud ochladne. „Pak přijde praxe, kolotoč služeb, který ne vždy, ale často vede k vyhasnutí, a lékař může propadnout do cynismu a rutiny.

 Zajímavé ale je, že u řady lékařů dochází k opačnému procesu: s přibývajícími lety praxe přichází empatie a to, co by se snad nepřesně mohlo nazvat životní moudrost. 

U takového lékaře pak je radost se nechat léčit“ .

Odborník na lékařskou etiku soudí, že empatii se lze naučit: „Ještě před nedávnem byli lékaři trénováni k tomu, aby léčili nemoci, dnes se znovu vracíme k tomu, že lékaři by měli léčit především pacienty.“

Dodávám, že lékaři mají být dobře zaplaceni, aby netrpěli nouzí, pocitem hanby a ponížením od nemocných i zdravých za svoji obětavou práci. Nedivte se. Někteří lékaři jsou velmi citliví k léčení pacienta, ale i k humusovému přístupu veřejnosti.
Nemocného ani příbuzné nemohou poučit ani atakovat už z principu přístupu lékaře k psychopatii jako nemoci a deprivaci nemocí...

Pokračujeme tady na stránce  →→   MEDICINA!