CO UMÍ LÁSKA NEBOLI CHODIL JSEM S JEDNOU HOLKOU...

LÁSKA NA LAVIČCE

CHODIL JSEM S JEDNOU HOLKOU

Chodil jsem 3 roky s jednou holkou moc jsme se milovali, chyby jsme měli oba, ale kdo je nemá. Po 2.5 letech nám to začalo jí od deseti k pěti, hádky atd. Nakonec jsem jí řekl, že už nemůžu snášet její "nervy"měla silně ve zvyku chytnout"nerva"a být uplně k nevydržení kousala mě štípala atd. Kolikrát to bylo jen z hloupostí většinou to končilo tak že se to zametlo pod práh a jako by se nic nestalo.

Párkrát jsem jí i kvuli tomu brecel, jak už nemůžu dál z toho jak se chová, ale věděl jsem že mě miluje a já jí miloval moc na tolik abych jí opustil nakonec ale jsem jí řekl sbohem...Ale asi jsem to spíš myslel tak že pauza bude jedině k dobru...a co se nestalo o 14dní dýl se vyspala s jejím bývalým a za mnou chodila jak by se chtěla moc vrátit atd. Kdyby se kluk te sve holce nepřiznal zrejme bych s ní byl ale poslal jsem jí k čertu odjel sam do itálie, kam jsme jezdili spolu a užil jsem si tam s jednou holkou docela mi to pomohlo.

Jenže po návratu až se věci uklidnily za mnou začala chodit a skončily jsme kde? V posteli...Chtěla abych se k ní vrátil ale já věděl co umí a měl jsem hrdost,protože když jí stačí 14dní na to aby něco takového udělala nestojí za nic...Vim,že jsem udělal dobře sem tam jsme se po dobu 2 měsícu viděli ale pak mi dala asi tu největší facku kterou nevim jestli ustojim...Začala mě rozebírat s mým kámošem kterého neznala nijak zvlášt a samozřejmě "kamarád" v tom stylu že rád říká věci které holky chtějí slyšet zkrátka děvkař tak jí řekl pár věcí co jsme si spolu říkali jen mezi sebou auž z nich byli velcí kamarádi včera jsem se dozvědě,že u něj byla a pravděpodobně s ním spala!

Vždy jsme si říkali nikdy by jsme si to neudělali, protože jsme věděli co láska umí. Včera jsem si ho vytáhl ven a serval jsem se sním, on má mimochodem také holku , pak tam přiběhla moje bývalá a začali do mě hustit . Byl to ten poslední okamžik který jsem si v životě přál, koukat oboum do očí jak stojí proti mě myslel jsem že mi bouchne srdce.
Ona má sice tvrzení že nic že mě moc miluje ale já už věděl koho jsem to měl tři roky. Měl jsem ne nemilující holku, ale člověka intrikářského, vždy dostal co chtěl.,Připadám si jako v psycho thrileru, protože, když ona udělala někdy scénu, podala to tak že ona nic a kdyby chtěla udělá komukoliv ze života peklo.

Vim, že jsem to měl zjistit dřív ale myslel jsem že se změní věc, která je uvnitř ní a se kterou se narodila.Dnes vim, že jsem si vybral špatně a prožívám nepředstavitelnou bolest a lituji že jsem se někdy do takového typu holky zamiloval.

TAK JDE ŽIVOT

Sdíleno na síti Anděl, Debaty a názory, Láska, Psychopatologie, Sociální sítě

Syrie jako Afganistán? Teď se na další válečné dobrodružství do Sýrie vydali Rusové. Jejich tolik vychvalovaná údajně silná armáda má ovšem za sebou značný neúspěch ve stále probíhající ukrajinské kampani.

Osvoboditelé v Praze 1968

Rusko se rozhodlo udržet svoji pozici v Sýrii za každou cenu. 

Syrský režim socialistické strany Baas byl vždy spolehlivým vykonavatelem teroristických a válečných akcí ve prospěch Moskvy. Jen největším úsilím Izraelců bylo zabráněno vlastnictví jaderných zbraní a snahu Sýrie v této oblasti brzdí jen občanská válka. Teď se na další válečné dobrodružství do Sýrie vydali Rusové. Jejich tolik vychvalovaná údajně silná armáda má ovšem za sebou značný neúspěch ve stále probíhající ukrajinské kampani, jejich hybridní válka se proměnila v chaotickou občanskou válku a Rusům se vyjma problematického uloupení Krymu nepodařilo téměř nic. Možná stojí za to připomenout ruský vpád do Afganistámu, nic nedokáže předvést ruskou armádu v pravém světle jako tato pro Rusy tak nevydařená akce...
Sověti vtrhli do Afghánistánu 24. 12. 1979 a sovětští výsadkáři s jednotkami Specnaz se především zmocnily Salangského tunelu.
Dále obsadily klíčová letiště a vládní telekomunikační uzly v Kábulu. Počátkem roku 1980 byla situace na afghánských sněhem zasypaných silnicích pro sovětská vojska zoufalá (dorazilo 50.000 sovětských vojáků), zejména mezi Kábulem a Termezem, a současně vyvrcholil odpor proti sovětské armádě u průsmyku Salang v pohoří Hindukúš.
Poté, co sovětské speciální komando ze Specnaz zavraždilo prezidenta Amína a jeho syna, Kreml do funkce prezidenta dosadil svoji loutku, a KGB a GRU vytvořily novou afghánskou tajnou službu Chad/Khad, kterou řídily. Do afghánské armády nahnaly sovětské jednotky po rozbombardování vesnice všechny místní přežilé mladé muže, stejně se chovali mudžáhedínové, kteří muže nahnali do svých oddílů.
V roce 1985 Gorbačov ještě vojenské vítězství v Afghánistánu podpořil a sovětský tisk nejprve přinášel obrázky usměvavých sovětských vojáků, kteří v Afghánistánu budují sirotčince.
K roku 1983 Kreml připustil pouze 6 mrtvých vojáků, třebaže v té době měla sovětská 40. armáda již 6 262 mrtvých a 9 880 zraněných. Bombardováním horských vesnic i hustě zalidněných oblastí Sověti začínali každou vojenskou akci – mrtvé Afghánce nikdo nepočítal. Sovětské jednotky byly nedostatečně doplňovány 2x do roka nelegálně branci z Turkestánského vojenského okruhu, kteří za sebou měli pouze 6měsíční základní výcvik. Jednotky v Afghánistánu měly trvalý podstav, branci se svému odvodu snažili zabránit vyplácením vysokých úplatků, zejména z prominentních rodin.
Ve výcvikových střediscích bylo brancům řečeno, že jdou do spřáteleného Afghánistánu bojovat proti čínským a americkým žoldákům, po příjezdu do Afghánistánu však branci brzo zjistili, že jsou sami nenáviděnými okupanty v nehostinném terénu. Branci přišli bez bojové morálky, nebyli jakkoliv motivováni s mudžáhedíny bojovat, strach před bojem zaháněli drogami.
Drogy nakupovali za svoji výzbroj a munici, jiní se stali násilnickými lupiči, a na kontrolních stanovištích olupovali a vraždili afghánské civilisty, zejména kupce, kteří u sebe měli větší finanční částky.
Těžké sovětské ztráty pramenily i z toho, že se občas nevhodně rozmístěné sovětské jednotky postřílely navzájem, zejména v noci. Rádiová komunikace v horách nefungovala, jednotky nemohly komunikovat se svými veliteli, zatímco mudžáhedínové se i na velkou dálku dorozumívali dokonalým signálním systémem splývajícím s okolím.
Sovětští velitelé se spoléhali na letecký průzkum a informace zachycené z radiostanic, taktický průzkum v terénu neexistoval, což bylo hlavní vojenskou slabinou sovětských jednotek v Afghánistánu – jejich průzkum se zaměřoval jen na silnice, takže se jejich vojáci překvapivě ztráceli, či jednotky v průběhu mise nevycházely z údivu, a „úzkoprofilové“ vrtulníky byly sestřelovány jako kachny při honu (až do roku 1988, kdy mudžáhedíni dostali od USA ručně odpalované protiletecké střely Stingers, vládly ruské bitevní vrtulníky Mi-24 HIND zdejším nebesům).
Zato mudžáhedínové se v taktickém průzkumu vyžívali, a byli vždy dobře informováni, využívali i pastevce s dětmi a karavany – Kreml nedokázal zabránit průchodu karavan přes průsmyky z Pákistánu, naložené zbraněmi.
Tanky zde Kreml měl také, ale jejich použití v afghánském terénu bylo nemožné, Afghánistán byl válkou jen pro lehkou pěchotu, jež se držela obrněných vozidel. Sovětští pěšáci v horském terénu nesli výzbroj 16 kg těžkou, se kterou minimálně pochodovali 3 km, a protože se Kreml soustřeďovala na palebnou sílu, nikoliv na přesnost,táhli ještě kulomety o váze 34 kg bez stojánku, granátomety AGS-17 o váze 30,4 kg, a zásobní munici o váze 14,7 kg
Sovětské polní uniformy byly navrženy pro Evropu, nikoliv pro Afghánistán. Sovětské vojenské boty byly tvrdé a hlučné, naprosto nevhodné k pochodům horským terénem – vojáci si proto nazouvali obyčejné tenisky.
Sovětské spacáky nebyly nepromokavé, a navíc byly z bavlny, takže po prosáknutí v deštivém počasí v horách se změnily v těžké koule. Proto žádanou trofejí sovětských vojáků byly spacáky mudžáhedínů „made in the West“ – byly nepromokavé, teplé a lehké. Problémem sovětských jednotek v Afghánistánu byl dále heroin, opium, meningitida, malárie, žloutenka, tyfus, střevní průjem. Sovětské jednotky běžně nevykopávaly polní latríny, a vojáci močili a káleli všude kolem v hromadách odpadků, které vyprodukovali. Nejméně jedna třetina mužů byla v každé jednotce vážně nemocná. Chovali se tak, i když čekali v záloze na mudžahedíny, takže ti sovětskié vojáky cítili již na dálku. Dokonce na svých pozicích i kouřili, přičemž ruský tabák byl rovněž cítit na kilometry daleko. Příděly jídla dostávali v lesklých plechovkách odrážejících slunce, na horách je nebylo kam zakopat, pohazovali je kolem sebe, i na hlídkách. Vodka také působila, takže své spory řešily ručními granáty. Postrádali základní polní disciplínu, nebyli vycvičeni pro boj v horách.
Je nanejvýše pravděpodobné, že další ruské dobrodružství v Sýrii bude mít velmi podobný průběh. I když prezident Putin ve svém posledním projevu tvrdil že hospodářská situace Ruska je jen "kritická" a nikoli fatální a volal po širokém spojenectví proti terorismu brzy bude znát že na takovou akci Rusku dojdou prostředky. Doufejme, že západní svět odmítne spojenectví s Ruskem, bude dále přitvrzovat sankce a trvat na odchodu Rusů z Ukrajiny a hlavně Krymu. Každý akt spojenectví s Ruskem by jen znamenal posílení imperialistických ambic Ruska a udržení Asadova režimu.


Jindřich Čech, sociální sítě

Islám, zbraně a finanční podpora. K tomu aby se socialisté udrželi u moci potřebují hlasy skupiny obyvatel odkázané na sociální dávky.

Setkání....

Islám vede válku proti naší civilizaci tak jak nejlépe dovede, pomocí vypatlanců,
kteří se cítí být hrdiny, když zabijí neozbrojené, nevinné lidi. Kdyby islám dokázal postavit zbrojovky, zkonstruovat a vyrobit tanky a bojová letadla bylo by se čeho bát.

 Protože to islámské země nikdy nedokáží, stačily by jen tvrdé policejní represe, omezení sociální péče pro přistěhovalce z těchto zemí a odříznutí IS od dodávek zbraní a finanční podpory. Je to jednoduché, ale nic takového žádná socialistická vláda neudělá, k tomu aby se socialisté udrželi u moci potřebují hlasy skupiny obyvatel odkázané na sociální dávky.

 Proto se množství lidí kteří jí pobírají neustále zvětšuje a hodí se k tomu i přistěhovalectví. Zaplatí to ti, kteří dokáží stát na vlastních nohou, ti které socialisté nazývají pravicí a které obviňují z špatného stavu ekonomiky.

Zdroje jsou, jak řekl jeden náš socialista, jsme to my, kteří pracujeme a platíme daně. Islamismus ale není to největší nebezpečí které nám hrozí. Je to barbarské Rusko, které se ve své tupé agresivitě nehodlá zastavit před ničím.

 Tomu nejvíce vyhovuje pozornost upřená na islámský terorismus, nikdo se pak nezabývá ruskými tankovými svazy které jsou připravené na ruské západní hranici.



Jindřich Čech, sociální sítě

Politický vývoj České republiky a skepse. Odchází množství kvalitních mladých lidí, kteří svoji kariéru a život s touto zemí už nespojují a mezi nimiž je 60% vysokoškoláků.

My se jen tak tváříme, že ano Češi?
Klídek a pohoda.

Dívám se skepticky na další politický vývoj České republiky

Připadá mně, že si Češi ustanovením vlastního státu v roce 1918 uštědřili ránu a ukrojili si větší krajíc než jaký mohou zvládnout. Základem každého státu jsou občané uznávající tradiční hodnoty, tedy ti co bývají nazýváni pravicí. Ti ovšem v době po první válce dostali poprvé na frak. 

Loajální občané habsburské monarchie, věrní poddaní císaře, ctitelé tradičních hodnot byli převálcování všemi druhy českých nacionalistů od socialistických po fašistické, což je vlastně totožné. 

Císař byl nahrazen politickým dobrodruhem a sociálním inženýrem tatíčkem Masarykem, který neváhal v zájmu své vize používat i hrubé lži. Masaryk měl přesto jistou úroveň a charisma, které jeho nástupci, socialistu Benešovi zcela chybělo. Pravicové hodnoty které jsou vytvářeny po dlouhé generace v tomto prostředí zanikaly. Existence Protektorátu, fakt že jsme se na dlouhá léta stali ruskou kolonií nedovolila vznik pevné skupiny občanů vyznávajících tradiční hodnoty kteří mohou ze svého středu zvolit důvěryhodné elity schopné kvalitního řízení státu. 
Místo toho jsme svědky jak se za pravičáka vydává člen Prognostického ústavu zesměšněný chilským videem, jak pravicovou rétoriku používají pánové Topolánek a Nečas kterým už kvůli jejich původu a činnosti v mládí není možné důvěřovat. Bývalí svazáci a konjunkturální komunisté přece nemohou mít přes všechnu, možná upřímnou snahu, pravicovou hodnotu.

 Na to je třeba říci kdo byl můj otec a matka, kdo byli další členové rodiny v minulých generacích. To v rozvrácené české společnosti, kdy většinou stojí lůza proti lůze není možné. 

Z České republiky odchází množství kvalitních mladých lidí, kteří svoji kariéru a život s touto zemí už nespojují a mezi nimiž je 60% vysokoškoláků. To téměř zaručuje nárůst toho typu voličů, kteří tvoří skupinu Miloše Zemana, komunistů, socialistů a Andreje Babiše... V Čechách nikdy skutečná pravicová strana nevznikla a jak to vypadá, ani nevznikne....


Jindřich Čech, sociální sítě

Destroyed, in order to save it, the Syrian town of #Kobane

Destroyed, in order to save it, the Syrian town of #Kobane

Komunisté byli sice zbaveni moci politické, ale díky Klausovi a Zemanovi se zmocnili skutečně reálné moci v zemi, totiž moci ekonomické.

Imaginární pes s kloboukem  (Katerina Lisova).

Lidé, kteří byli za komunismu skutečně "u vesla" byli vedle těch pár nejvyšších ideologických funkcionářů, lidé z ekonomického a vůbec hospodářského vedení státu. I lidé ze "stranického vedení" na nižší úrovni, byli zcela závislí na těchto "kapitánech socialistického průmyslu".
 Václav Klaus založil svou ODS pro tyto lidi. Slíbil jim doslova, že vstoupí-li do jeho strany, nebude v budoucnu nikoho zajímat jejich činnost v dobách komunismu.

  Komunisté byli sice zbaveni moci politické, ale díky Klausovi a Zemanovi se zmocnili skutečně reálné moci v zemi, totiž moci ekonomické. 

Využili svých znalostí a styků a nestydatě se obohatili a stali novou POLITICKOU "ELITOU" v Klausovském, postkomunistickém státě. Čím více se Česká republika integruje do západní ekonomiky EU, tím více ztrácí tato nová mocenská vrstva na vlivu. Její současné přiklánění se k Rusku je logické a divil bych se, kdyby tomu bylo jinak. Jsou ochotni zradit národ ve prospěch ruské despocie, protože jim jde o materiální zájmy, lidově řečeno o koryto. Ta současná ukrajinská krize má pro Českou republiku v podstatě pozitivní dopad. Signalizuje konec klausovsko-zemanovského oblbování českého občana. Je koncem jejich moci a koncem jejich zlodějen. Proto Václav Klaus a Miloš Zeman tak zoufale kolem sebe kopou a mobilizují poslední , nacionalistické a fašistické síly.

Jsou to a vždycky byli "přirození" spojenci komunistů, protože v podstatě jimi nikdy nepřestali být.


Stepan Benda sociální sítě

Kolik bude ještě muset zemřít izraelských děvčat a chlapců, aby svobodný svět pochopil, o co ve Svaté zemi skutečně jde?

Shelly Dadon

Bylo jí dvacet. Atraktivní tvář. Její devizou byl úsměv a dobrosrdečná povaha, jak se svěřil její strýc. Na první pohled fajn děvče. Shelly

Památka na Shelly. Selfie z jejího facebooku

Chtěla žít normálním životem mladého člověka v moderním světě. Bydlela v Afule na severu Izraele. Její jméno obletělo svět, ovšem v souvislosti, o níž musíme říci: kéž by nikdy nenastala. Jméno: Shelly Dadonová.

Zůstalo po ní pár selfie fotek na facebooku, bolest v srdci nejbližších, navždy prázdné místo. Proč vlastně? Rabín na jejím pohřbu řekl: Jejím jediným hříchem bylo to, že patřila k židovskému národu.

Na začátku května šla ven. Údajně hledat práci. Pak ji našli ubodanou ve městě Migdal Haemek. Domů se vrátila v truhle.

Rodina je přesvědčena, že šlo o teroristický útok. A chce, aby právě tak byl ďábelský skutek definován. Nikoli nepochopitelně.
Policie i tajná služba mezitím případ vyšetřují, ale úkol je to víc než nesnadný. Stejně tak bylo nemožné najít živé a osvobodit nedávno unesené tři izraelské studenty. Doufali jsme, že se to podaří, modlili se za ně. Vrahové byli rychlejší.Nejspíš je zavraždili krátce po únosu.

Také tito mladí Izraelci se stali oběťmi zavilé arabské nenávisti a zvráceného jednání. Ve jménu Alláha a islámské Palestiny byli bez milosti a milosrdenství brutálně zavražděni.
Co je to za lidi, kteří dokážou ubodat nádhernou dvacetiletou dívku? Unést a chladnokrevně zabít dva šestnáctileté a jednoho o tři roky staršího teenagera? Jenom proto, že jsou Židé.
Když nahlédneme na náboženské texty k ramadánu, dočteme se o Alláhovi jako bohu milosrdném a slitovném. Co je to ale platné, když někteří jeho stoupenci jsou kruté a krvelačné vraždící bestie.

Ejala, Gilada a Naftaliho unesli a zavraždili aktivisté Hamasu. Jeho představitelé akci podpořili: je v souladu s jejich politikou. Dokonce i někteří představitelé Fatahu hovořili o únosu se sympatiemi: prý je to jediný způsob, jak dostat teroristy z izraelských věznic. Co budou říkat teď?
Kolik bude ještě muset zemřít izraelských děvčat a chlapců, aby svobodný svět pochopil, o co ve Svaté zemi skutečně jde? A že přezíráním legitimního práva Izraele na vlastní bezpečnost se Západ chová stejně pošetile jako Británie a Francie v čase Mnichovské dohody?

Izrael viní z vražedného terorismu vůči nevinným studentům organizaci Hamas. Ta je součástí současné palestinskoarabské autonomní vlády národního usmíření. Politická odpovědnost padá proto na ni. Šéf autonomie Abbás velice dobře věděl, co je Hamas zač (jak brutálně zatočil s jeho vlastními lidmi v Pásmu Gazy po volbách 2006) – a přesto s ním šel do vládní koalice. Premiér Netanjahu už tehdy varoval: Musíte si vybrat. Buď Hamas, nebo mírová jednání s námi.

Abbás si vybral.

Závěrem slova náměstka izraelského ministra obrany Dannyho Danona:
„Musíme jasně říci, že když zabijete nevinné děti vracející se ze školy, nemůžete s námi dál pracovat.“

Zdroj: sociální sítě 

Jak vidí přátelé dění v Česku nebo o tom co se právě děje

Kdo to asi koho veze? Ve stínu ješitnosti a pokání??

A že se tedy děje. Země slaví výročí samostatnosti a její prezident si vypůjčil svévolný vyznamenávací rituál. Sledujete výkony podle sociálních sítí nebo v televizi? Media jsou právě plná zajímavých odhalení.

A vedou v oblibě znamenité grafické úpravy toho co se děje na Hradě.


Zdroj: sociální síť, značka: Ovar.

Proč jsem se rozhodla dát svým americkým dcerám příležitost chodit do školy v ČR

Matka na lavičce

Mnoho let jsem se snažila racionalizovat si pozitiva amerického školství, které je přívětivé, emocionální, nestresující, ale dle mého názoru málo vzdělávající, protože připravuje žáky převážně k úspěchu v plošných testech. Snažila jsem se oprostit se od vlastní představy, že ve školách by děti měly nabývat vědomosti z izolovaných předmětů, protože si sama uvědomuji, že spoustu toho, co jsem se ve škole naučila, jsem v životě nikdy nepoužila.

Přesto jsem se nikdy nesmířila s tím, že mým dětem by se strukturovaného vzdělání, na jaké jsem byla zvyklá já, nedostalo. Měla jsem četné diskuse s americkými i českými pedagogy na téma účel vzdělávání a role školy. Vstřebávala jsem názory zastávající teorii, že člověku je k ničemu soustava nejrůznějších vědomostí, které se dají lehce vyhledat - a že důležité je umět se orientovat v textech a správně je analyzovat a to je to nejpodstatnější, co by škola měla děti naučit. Vstřebávala jsem názory, které naopak výuku vědomostí podporují, protože člověk vzdělaný lépe chápe nejrůznější souvislosti a nevypadá jako primitiv, když diskutuje na obecná témata.

Pronikla jsem do systému amerického vzdělávání nejen jako matka dvou školou povinných dětí, ale také jako pedagog. Několik let jsem odborně doučovala americké děti všech věkových kategorií v centru doučování a testových příprav. O mých zkušenostech a postřezích jsem začala psát články a přednášet a byla jsem připravena asistovat mým dcerám při vzdělávání, protože jsem si byla vědoma nedostatků systému, který přeceňuje výuku k testům, systému, který jednou ubíjí kreativitu, když děti nutí vybrat jedinou správnou odpověď na otázku týkající se z kontextu vytrženého textu - a jindy pro změnu selhává ve výuce matematiky, když nenabízí nutné memorování fakt (násobilka) a paradoxně podporuje tvořivost, která třeba není na místě, protože když chybí naučená násobilka, těžce se aplikuje matematická tvořivost třeba v algebře.

Měla jsem štěstí, že jsem měla české pedagogické vzdělání i zkušenost s doučováním amerických studentů a nacházela jsem zlatou střední cestu - protože jsem vnímala, co funguje lépe a co funguje špatně nebo vůbec a své dcery jsem doučovala, myslím, efektivně, na základě mých zkušeností. Učila jsem je číst fonetickou metodou, která mi připadala strukturovaná a smysluplná, přestože ve škole se angličtina foneticky neučila. Průběžně jsem děti doučovala matematiku (včetně memorování nezáživných, ale nutných nácviků aritmetických operací) a díky tomu ve škole prosperovaly velmi dobře (a nikdy nemusely využívat služeb doučovacích center).

Moje frustrace s vzdělávacím systémem narůstala každý školní rok, protože jsem zjišťovala, že už mé děti nestačím doučovat nic než matematiku. Začala jsem mít pocit, že nejsem schopna suplovat školu a učit mé děti ve volném čase vědomosti ze všech předmětů, včetně předmětů, které se v USA vůbec neučí. S domácími úkoly jsem dětem často neuměla pomoci, protože školní látka byla ve škole předkládána v jakémsi náhodném až chaotickém pořadí a mým dětem zcela evidentně a pravidelně chyběly vědomosti nutné k jejímu uchopení a pochopení. Nechtěla jsem, aby se mé děti ve škole učily do nekonečna analyzovat cvičné testové texty, jejichž hlubší souvislosti vůbec nechápou. Vadilo mi, že každý rok děti ve škole podstoupí intenzivní přípravu k testům a pak absolvují týden plošného testování ve sterilním a zcela standardizovaném prostředí a já o pár měsíců později dostanu státní zprávu o tom, jak si mé děti vedou ve škole ve srovnání s ostatními studenty státu, ale už se nedozvím, kde pochybily a co jim jde nebo nejde. Prostě efektivní zpětná vazba, která mi připadá potřebná, chybí. Vadilo mi, že co se netestuje, to se neučí a odmítala jsem s dětmi dělat domácí úkoly sestávající z cvičných testů čtení s porozuměním. Čtení je prostředkem ke vzdělání, nikoliv jen cílem vzdělání - a vzdělávací systém zredukovaný na přípravu k testům čtení mi prostě nevyhovoval.

Na americké škole mi velmi imponovalo, že mým dětem se tam líbilo a že do školy se zpravidla těšily. Nikdy nepoznaly stres ze zkoušení u tabule, ze známek a z vysvědčení, ve škole byly stále v pozitivně laděném, snad až extrémně pedocentrickém a protektivním prostředí a naučily se tam efektivním komunikačním dovednostem. Běžné americké školy možná neučí širokou škálu vědomostí a nebazírují na zkoušení znalostí, ale vychovávají emocionální a sebevědomé jedince. Prostě učí děti různé neakademické dovednosti, pro život velmi potřebné.

Letos jsem se rozhodla, že mé dcery nechám zakusit vzdělání v české státní škole. Budou hozeny do zcela jiného systému vzdělávání. Budou si zvykat na školní den rozdělený na vyučovací hodiny a přestávky, na spoustu vyučovacích předmětů, na učebnice, ze kterých budou doma muset studovat, budou se učit psát si poznámky z vyučovacích hodin i opakovat si doma učivo ze školy. Naučí se samostatnosti (do školy je neodveze školní autobus), naučí se chystat si aktovku dle rozvrhu hodin, zakusí tělocvik ve sportovním oděvu, naučí se učit se, naučí se být konfrontovány s neúspěchy a naučí se najít si své místo v systému, který bude více orientován na výuku vědomostí než na výuku k testům čtení s porozuměním nebo na analýzu emocí.

Sama si nedokážu představit, jakou výzvou pro všechny bude tento školní rok. Mé dcery jsou nadšené z představy, že vyučovací hodina je jen 45 minut a že mezi hodinami jsou přestávky (koncept přestávek ve vyučování je fascinuje asi nejvíc). Mé děti se do školy těší, protože ještě netuší, že 45 minut může být velmi dlouhá doba, když se třeba zkouší z fyziky. Mimochodem, ústní zkoušení nikdy nezažily a co je to fyzika, taky netuší, protože takový předmět ve škole neměly. Mé dcery jsou překvapené, že školní den nekončí denně ve stejnou dobu (okolo čtyř odpoledne), ale že každý den budou mít jiný rozvrh hodin a odpoledne budou mít čas na mimoškolní aktivity. Těší se na školní obědy, které se vaří ve školní kuchyni, a nejsou to jen v mikrovlnce přihřáté polotovary typu kuřecí nugety. Těší se do školy v přírodě (unikátní fenomén, v USA nepředstavitelný), na výlety do divadel i na lyžařský výcvik. A nejvíce jsou nadšené, že letos nebudou muset podstoupit nutnou intenzivní přípravu k plošným srovnávacím testům, protože v ČR se děti na základních školách každoročně státně netestují. Neznám jediného amerického žáka ani kantora, který se těší z povinných každoročních testů. Právě testová reforma, myslím si, přivedla americké státní školství na smutnou úroveň a ubila učitele, kterým vzala pedagogické nadšení. Žádný kantor nešel do své profese s představou, že bude trávit čas ve škole převážně učením dětí schopnostem uspět v testech.

Rozhodla jsem se, že zážitky, zkušenosti a postřehy mých dětí, které byly dosud vzdělávány v USA a letos budou studovat na české základní škole (5. a 7. třída), budu pravidelně sepisovat a sdílet. Myslím si, že nabídnou zajímavý vhled do srovnání dvou školských systémů očima žáků.


Jana Bradley sociální sítě facebook

Racionální postup obrany proti agresi a nepřátelství jen počkej zajíci!

Daniel Kroupa

Co je divného na tom, že se důstojník KGB chová jako důstojník KGB? Už v dobách Sovětského svazu kremlologové všeho druhu rozvíjeli sofistikované teorie o hlubokých důvodech toho či onoho rozhodnutí; ve skutečnosti však jen racionalizovali iracionálno. Kdo trochu střízlivě pozoroval vystupování L. I. Brežněva věděl, že jeho rozhodování určuje živočišný mocenský instinkt a nikoli racionalita. A kupodivu to fungovalo. Alespoň do té doby, dokud Západ postrádal politické vůdce odhodlané postavit se proti sovětské expanzi. Před tím se část politiků snažila úzkostlivě vyhýbat všemu, co by mohlo ruského medvěda popudit a tak nejednala, ale jen reagovala. Druhá, levicová část do Sovětského svazu promítala své ideály a ze všeho, co spáchal obviňovala Západ. Výsledná politika uvolňování napětí byla ve skutečnosti uvolňováním cesty sovětské expanzi, o které platilo, že s jídlem roste chuť.

Ruský vlk nebo medvěd - je to jedno....jen počkej zajíci!

 I dnes jsme svědky racionalizace ruské anexe Krymu. I dnes přihlížíme Západní bezradnosti tváří v tvář nehoráznému chování Ruska. Zpackanou ruskou operaci na východě Ukrajiny se někteří teoretici opět snaží racionalizovat. Mluví se o asymetrické válce jednadvacátého století, čímž se má vzbudit dojem, že se jedná o něco výjimečného, za čím stojí hluboce promyšlená strategie geniálního vůdce. Vše ale nasvědčuje tomu, že se starý pes KGB novým kouskům nenaučil a jenom opakuje osvědčené metody tzv. národně osvobozeneckého boje, tentokrát v blízkém zahraničí.

 I propagandistická a dezinformační kampaň ( ovšem s novým ideologickým pozadím a na nových mediích) je stejná. Z toho plyne i doporučení, jak se vůči ruské agresi chovat: stejně jako tenkrát - postavit se jí čelem. Projevit vůli se bránit. Ekonomickými sankcemi Rusko hospodářsky oslabit, zvýšením vojenských rozpočtů je uzbrojit. Jediné, čím nás totiž Rusko může ještě vydírat jsou fosilní paliva a jaderný potenciál. Rezervní zdroje ropy a plynu lze ale získat během pár roků. A že si lze poradit i tou druhou hrozbou nám právě předvádí izraelský protiraketový systém, který je schopen zachytit i rakety krátkého doletu. Pokud Evropa a Spojené státy takový systém instalují, ztrácí jaderná hrozba na významu. Rusové to ovšem vědí také; možná proto tak vyvádějí.

Zdroj: sociální sítě

Válka ze smetiště internetu

John Cleese z Monty Python k vyhrocené situaci v Evropě:

Lucerny a schody obojí v noci od Jirka F.

Angličané se vzhledem k teroristickým hrozbám z poslední doby cítí ohroženi a zvýšili proto stupeň pohotovosti z "Rozladění" na "Namíchnutí". Stupeň pohotovosti však může být brzy znovu zvýšen na "Podráždění" nebo dokonce na "Mírné naštvání". Angličané nebyli "mírně naštvaní" od roku 1940, kdy během bombardování Londýna téměř došly zásoby čaje. Teroristé byli přeřazeni z kategorie "Únavní" do "Zatracená nepříjemnost". Britové naposledy vydali varování před "zatracenou nepříjemností" v roce 1588, když hrozil útok španělského loďstva.
Skoti zvýšili svůj stupeň pohotovosti z "Nasrání" na "Jdem těm hajzlům rozkopat držky". Jiné stupně neznají. Proto jsou také už 300 let nasazováni do předních linií britské armády.

Francouzská vláda včera oznámila, že zvýšila stupeň pohotovosti z "Utíkejte" na "Schovejte se". Vyšší stupně jsou už jenom "Kolaborujte" a "Vzdejte se".
Zvýšení stupně bylo urychleno nedávným požárem, který zničil jedinou francouzskou továrnu na bílé prapory. To mělo za následek naprosté ochromení branných sil této země.

Itálie navýšila pohotovost z "Rozčileného hlasitého křiku" na "Afektované vojenské pózování". Zbývají dva další stupně: "Nešikovné bitevní manévry" a "Přeběhnutí k druhé straně".

Němci zvýšili pohotovost z "Přehlíživé arogance" na "Navlečte uniformy a zpívejte pochody". I oni mají v zásobě ještě dva další stupně: "Napadněte souseda" a "Prohrajte".

Naproti tomu Belgičané jsou jako obvykle na dovolené a jejich jediná starost je, že by se NATO mohlo stáhnout z Bruselu.

Španělé se těší, až uvedou do provozu své nové ponorky. Tyto designově vymazlené krasavice mají skleněná dna, aby nové španělské loďstvo mohlo v pohodlí pozorovat staré španělské loďstvo.

A jak je to u protinožců? Austrálie zvýšila stupeň pohotovosti z "Pohoda" na "To bude dobrý, vole". Zbývají jim dva vyšší stupně: "Kurňa, my snad budem muset o víkendu zrušit grilování" a "Grilování se ruší". Tento nejvyšší stupeň si ovšem dosud žádná situace nevyžádala.

Svět je malý a o náhody tu není nouze.

Zajímavé souvislosti. 

Návrat ze světa na Západ....

Václav Klaus provozuje na hanspaulském zámečku takový roztomilý rybník a v tom rybníku žijí žáby, které kvákají všechny stejně. Kvákají, že Rusko je prima a Západ je ošklivý. Od tlamy k tlamě nese se unisono jednotný mocný proruský kvák. A ten zámeček ausgerechnet platí Petr Kellner, který - jako na potvoru - těží v Rusku zlato.

No a jindy zase jede Zaorálek do Číny a tam na jejich ministerstvu zahraničí podepíše smrdutý kus papíru, že už nehájíme lidská práva v Tibetu. Byla to jen taková Havlova úchylka. Prostě naše blbost, nechaj vodpustit. No a v té Číně pracuje Zaorálkův kolega z Lidového domu pan Tvrdík a pracuje tam pro koho? ..no přeci pro Petra Kellnera, který v Číně usiluje o licenci na Home kredit. Nekonečný trh! A tenhle pan Kellner jako na potvoru vydal knihu jakéhosi sinologa o tom, že Čína je prima země a že Tibet ji patří právem a vůbec nemá smysl se nad tím trápit. Inu: Svět je malý a o náhody tu není nouze. Tak to jen na okraj k tématu proměny české zahraničně politické orientace.

Zjistil jsem, že jsem dalajlámista. A zpátečník, který je na straně toho strašného Západu.

Pavel Šafr  pro sociální sítě

Anti-aircraft weapon "Buk" in Snizhne, Donetsk region today

Anti-aircraft weapon "Buk" in Snizhne, Donetsk region today

Zdroj:  ЄВРОМАЙДАН ‏@euromaidan 2 hod.

Anti-aircraft weapon "Buk" in Snizhne, Donetsk region today. #MH17 #boeing777 #MalaysiaAirlines

A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.

Znovu jsem si dnes připomněl citát Johna Donna, který použil ve zjednodušené podobě Ernest Hemingway.

Once Upon aTime in The West

 Na budově velitelství výsadkářů v Žatci (kolem které jezdím denně do práce) vlaje černý prapor. Majora Roberta Dziaka, velitele padlých výsadkářů z posádky v Chrudimi, znám osobně - koupil jsem od něj před časem byt. Ale nejen to - jsem přesvědčený, že proti lidem, kteří jsou ochotní vědomě odpálit bombu mezi dětmi, je třeba bojovat. A jsem rád, že to někdo dělá i za mě - i s tím rizikem, že při tom umře.

Tímto jim děkuji a myslím na ně. „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.”  

Petr sociální sítě FB

Svět je už dlouho ve válce s terorismem a snad je samozřejmé, na čí straně v ní Česko stojí. Jenže když normální zemi teroristé zabijí vojáka (nebo i civilistu), normální reakcí je odvetná akce. Když Čechům zabijí čtyři vojáky, většinovou českou reakcí je tvrzení, že tam žoldáci neměli co dělat a že armádu bychom stejně měli radši zrušit. Některé národy si snad samostatnost ani nezaslouží...

Sociální síť facebook tajně experimentovala se svými uživateli

Na sociální síti je relaxace nebo stress?

Na sociální síti přátel Facebooku je relaxace nebo stress?

Sociální síť Facebook  manipulovala s příspěvky svých uživatelů.

 Na jejich zdi filtrovala negativní nebo pozitivní zprávy a následně zkoumala, jak se dotyčným změní jejich vlastní aktivita.
Pokus měl zjistit, jaký vliv mají na naši aktivitu na Facebooku příspěvky ostatních. Nic netušícím uživatelům byly na jejich zdi filtrovány pozitivní či negativní příspěvky. Na základě toho pak lidé z Facebooku zkoumali jejich následnou aktivitu na sociální síti.  "Facebook tajně manipuluje se svými uživateli, aby je učinil smutnými," napsala na svém Twitteru americká aktivistka Lauren Weinstein, která se zabývá moderními technologiemi. Taková manipulace ale může mít neblahé důsledky, upozornila.  Tweet doprovodila fotografií muže, který chce spáchat sebevraždu.

Mezi právníky, politiky a internetovými aktivisty vyvolal experiment pohoršení. Označili jej za skandální, strašidelný a znepokojivý.

Facebook má vůbec skandální obsah a filtruje pozitivní uživatele...více se sleduje a hlavně sdílí ten hnus, špína humor, lidská smetiště a moral insanity. Pozoruji to už dlouhou dobu, tady se dobrá práce a pozitivní příspěvky neudrží - nikdo je nevidí (prostě nejsou nějak zmizí).

 O stránkách nemluvím - ty jsou silně kráceny na viditelnosti!

Ze zdroje: aktualne.cz

Selhání západní diplomacie dobré vůle

Ilustrační obrázek

Agresora nikdy nezastavíte shovívavostí. Když jste shovívaví, tak ho jen pobízíte, aby si vzal více. A bohužel, v politice platí, že s každým soustem roste apetit. Je proto nutné, abychom se zastali našich ukrajinských přátel. A také je nutné, abychom trvali na dodržování mezinárodního práva, podle kterého nikdo, ani velmoc, není oprávněn obsadit území sousedního státu.

Současné dění považuji za selhání západní diplomacie dobré vůle. Je nutné připravit novou evropskou bezpečnostní strategii vůči Rusku a středoevropské země včetně České republiky toto musí iniciovat.

Karel Schwarzenberg

Z debaty pod příspěvkem na sociální síti:

• Nemusíme si nic nalhávat Severoatlantická aliance je silnější než Ruská armáda a to podstatně. To že Západní civilizace nesahá hned po zbraních, je jen důkaz zdravého rozumu. Ruská ekonomika zaostávala již před Krymskou okupací. Nyní, když se jim propadla burza a devalvovala měna ,jsou prozatím sankce tou nejlepší zbraní. Pokud budou sankce jen mírné, bude se Rusko, díky krokům oslavovaného Putina, potýkat s úpadkem celá desetiletí. Pokud však zvolíme ostřejší kalibr sankcí, rozpadne se Putinova nomenklatura během pár let. Bohužel se žádný totalitář nevzdává moci bez krve.
• Totální selhání všeho, co jsem do dneška nazýval západní civilizací... Všechna trapná mezinárodní společenství vč. prohnilé EU se profiluje jako banda poserů neschopných účinně zatnout tipec jednomu magorovi... Tzv. sankce jsou k smíchu... Zadržení majetku 20 soukromých osob? Směšné a trapné v kontextu ozbrojené anexe svrchovaného území Ukrajiny a jejich vojenských základen... To už ani my Češi, kteří máme nedávnou zkušenost s "bratrskou pomocí" sovětské armády, nedokážeme zaujmout rozhodnější stanovisko? Zase budem posraný a upřednostňovat materiálno a jistoty před popíráním základních práv, svobod a pravidel? Zahájil jsem osobní bojkot všeho, co jen připomíná Rusko... Poraďte, co můžu dělat víc... Je mi z toho všeho na blití...

 

Nejsme otroci jsme Ukrajinci

Touha po svobodě a nezávislosti tady pokořila strach z násilí....

"Protože se šíří snahy zdiskreditovat protestní hnutí na Ukrajině, tady je můj pohled: Tisíce, někdy desetitisíce a někdy statisíce Ukrajinců v Kyjevě stráží Náměstí nezávislosti. Už více než dva měsíce. Je to velké celonárodní vzepětí a veřejně a hrdinně projevená touha po svobodě. V neděli vyšli na náměstí studenti kyjevských univerzit. Provolávali: "Nejsme otroci, jsme Ukrajinci."

 Byl jsem na kyjevskem "majdanu" před Vánoci. V té době demonstranti v centru města strhli velkou sochu Vladimíra Iljiče Lenina. Z řečnické tribuny vzápěti několikrat zaznělo: "Teprve teď, teprve nyní, kdy jsme Lenina povalili, jsme se vyrvali ze spárů Sovětskeho svazu." V té větě je ukryt smysl jejich snaženi. Se Sovětským svazem, s touto bolševickou říší zla měli Ukrajinci tragické zkušenosti. Gulagy, deportace, popravy, ničení národní identity, ničení ukrajinského jazyka... Genocida na Ukrajině v letech 1932 - 1933, kdy Stalin uměle vyvolal na Ukrajině hladomor, který připravil o život deset miliónů lidí. Ukrajinci nechtějí patřit do nově vznikajícího Sovětskeho svazu, který nyní buduje Moskva pod pracovním názvem Euroazijský svaz. Má zatím tři členy: Putinova Ruská federace, Nazarbajevův Kazachstán a Lukašenkovo Bělorusko. Janukovičova Ukrajina by měla být nejzápadnějším členem nového, nevyzpytatelného nadnárodního celku. Proto chtěji Ukrajinci do Evropy. Oni tam bytostně patří a jejich statečnosti je potřeba vzdát hold podporou, sympatiemi, modlitbou a jasně vyřčeným slovem lidské účasti."

 Jaromír Štětina - senátor ČR, 21. ledna 2014
 (zaznělo na akci EUROMAIDAN PRAHA 22.1.2014)

Cенатор МакКейн встретился с лидерами оппозиции

Ukrajina dnes od Oleg-Sandro Panfilov

Opoziční vůdci se setkali s americkým senátorem Johnem McCainem
 14 prosinec 2013


Opoziční lídři vyzvali k USA, aby vyvinuly tlak na vládu Ukrajiny, který by znemožnil použití síly proti pokojným demonstrantům.

Vedoucí HIT Vitali Klitschko, vedoucí politické rady vlasti Yatsenyuk a vůdce Svoboda Oleg Tyahnibok se setkal s americkým senátorem Johnem McCainem, tiskové služby stranického kopu.

 Během rozhovoru se senátorem Vitali Klitschko řekl, že Ukrajina prochází významné historické události, které budou určovat další rozvoj státu - ve směru demokracie a diktatury, a to je nyní stát potřebuje veškerou možnou podporu přátel Ukrajiny v zahraničí. Zdůraznil, že morální podpora nestačí.

Zdroj: sociální sítě Oleg-Sandro Panfilov

Opilý politik je trapný, ale lhář je horší

Opilý politik je trapný, ale lhář je horší.

Facebookový obrázek rytíře smutné postavy

Ale nejhorší je takový vrcholný politik, který z přesvědčení pracuje proti zájmům země. Proti její západní a liberální orientaci. Musíme pochopit, proč si 60 procent z našich aktivních voličů (tedy asi 28 procent našich spoluobčanů) vybralo právě tak nedůstojnou postavu, jakou je Miloš Zeman.

A proč si naši starší spoluobčané myslí, že Zeman je inteligentní a má rozhled.

Vysvětlení tkví hlavně ve smutné historii a izolaci země. Musíme pracovat na tom, aby se taková stupidita už naší zemi příště nepřihodila a tahle země se ještě více otevřela světu. Když ještě bude nějaké příště.

Když se totiž o naši svobodu nebudeme starat, tak nebude.

Poznámka: Sociální sítě facebook a G+

Tady je obrázek bazilišek zelený bazilišek z Latinské Ameriky

The plumed basilisk, also called a green basilisk, a double crested basilisk or Jesus Christ lizard  native to Latin America.

Málo z nás baziliška zná i z obrázku - tady je zelený bazilišek z Latinské Ameriky...