A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.

Znovu jsem si dnes připomněl citát Johna Donna, který použil ve zjednodušené podobě Ernest Hemingway.

Once Upon aTime in The West

 Na budově velitelství výsadkářů v Žatci (kolem které jezdím denně do práce) vlaje černý prapor. Majora Roberta Dziaka, velitele padlých výsadkářů z posádky v Chrudimi, znám osobně - koupil jsem od něj před časem byt. Ale nejen to - jsem přesvědčený, že proti lidem, kteří jsou ochotní vědomě odpálit bombu mezi dětmi, je třeba bojovat. A jsem rád, že to někdo dělá i za mě - i s tím rizikem, že při tom umře.

Tímto jim děkuji a myslím na ně. „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.”  

Petr sociální sítě FB

Svět je už dlouho ve válce s terorismem a snad je samozřejmé, na čí straně v ní Česko stojí. Jenže když normální zemi teroristé zabijí vojáka (nebo i civilistu), normální reakcí je odvetná akce. Když Čechům zabijí čtyři vojáky, většinovou českou reakcí je tvrzení, že tam žoldáci neměli co dělat a že armádu bychom stejně měli radši zrušit. Některé národy si snad samostatnost ani nezaslouží...