Historie a současnost. Rudý mor v Africe vypadá jako humor, ale následky jsou tvrdé....

Ilustrační obrázek z cestování....v Africe

Rusové strkali své špinavé pracky i do Afriky....

Když vypuklo v Alžíru protifrancouzské povstání byl francouzský premiér Edgar Faure informován, že to je součást strategie kterou oznámil sám Stalin. V povstání se aktivně angažovala Alžírská komunistická strana za podpory spolehlivě prosovětské Komunistické strany Francie. 

Oddělení A sovětské KGB, vypracovalo řadu podvrhů zaměřených proti Spojeným státům v němž lživě obvinilo CIA z účasti na oprávněné revoltě části francouzské armády a cca milionu francouzských usedlíků v Alžíru proti uzavření míru s teroristy z FLN. Vymyšlená spiknutí CIA v Africe, dokazovaná padělky z dílny KGB například uváděla smrt Patrice Lumumby jako práci CIA přestože ten byl odstraněn svým mocenským konkurentem Mobutuem. 

Sovětská propaganda stále vykreslovala Lumumbu jako oběť amerického imperialismu a v Moskvě byla založena univerzita přátelství Patrice Lumumby. První prorektor a řada jejích lektorů byli důstojníci KGB, kteří mezi studenty verbovali agenty pro země třetího světa. 
Chruščov a Ústřední výbor KSSS schválil v létě 1961 novou, ambiciozní a agresivní strategii KGB, která měla využít „národněosvobozenecký“ boj třetího světa proti západu. Tak např. obdrželo prostřednictvím Kuby Alžírsko moderní tanky použité proti Maroku. Che Guevara (ten který choval malého Komárka na klíně) používal Alžírsko jako svoji základnu k neúspěšným výpadům do Konga a Angoly.

Dalšími padělky sekce A KGB podpořila podezíravost afrických vládců vůči Spojeným států a informovala je těmito padělky o amerických plánech na jejich zavraždění. Moskva nejdříve soustředila svoji pozornost na Ghanu a jejího vládce Kwama Krumaha oddaného socialismu. Ten přetvořil Ghanu ve zkorumpovaný stát kde měli hlavní slovo sovětští a východoněmečtí poradci. Národní bezpečnostní služba vycvičená KGB dohlížela na obrovskou síť informátorů. V průběhu několika následujících měsíců použila KGB stejnou taktiku která oklamala marxistické diktátory Guineje a Mali, Ahmeda Sékou Tourého a Modibo Keitu. Díky paranoidním sklonům své netolerantní a kruté mysli byl zejména Touré ochoten věřit sovětským pohádkám o svém plánovaném zavraždění CIA a uskutečnil vládu všude přítomného teroru a vězňové z koncentračního tábora Boiro a dalších postavených s pomocí Stasi a Stb byli denně krutě mučeni. 

Rusové hrůzy guinejského režimu přehlíželi a snažili se tento režim všemožně podporovat, což vedlo k naprosto směšným situacím. Postavili obrovskou tiskárnu která ovšem pracovala na pouhých 5% své kapacity, obrovské divadlo pod širým nebem které nebylo nikdy dokončeno, rozhlasovou stanici o výkonu 100 kW postavili nad žílou železné rudy a ta díky tomu nikdy pořádně nefungovala a zorganizovali státní aerolinie jejichž letadla ovšem zůstala na zemi. 

Ovšem největším hitem této pomoci byli sněžné pluhy na údržbu letiště. Této zprávě se se nedalo věřit a byla pokládána za vymyšlenou historku o ruské blbosti, ale tyto pluhy skutečně do Guineje dorazily a byly objeveny britským vysokoškolským lektorem rezavé na konci letištní ranveje. Podobných úspěchů dosahovala aktivní opatření KGB i mezi africkými delegacemi při Organizaci spojených národů. Důstojníci KGB v New Yorku bombardovali africké diplomaty urážlivými dopisy jejichž autory měli být američtí bělošští šovinisté, jeden z autorů byl ale např. Oleg Kalugin.

 Na 25. zasedání Valného shromáždění OSN bylo rozesláno více než 100 kopií hanlivého letáku, který měl údajně pocházet od americké rasistické skupiny, ale ve skutečnosti jej vyrobila sekce A nechvalně známé KGB. Není divu, že africké státy zpracovávané ruskou pomocí dopadli tak, že je dnes je na cestě do Evropy mnoho tisíc migrantů. 

Z vlastní zkušenosti víme, jak Rusy aplikovaný socializmus vypadá, dokázal téměř zničit i vyspělé evropské země, v Africe měl naprosto zničující dopad.


Jindřich Čech sociální sítě

Volby dětské hry a Horatius

REX ERIS, SI RECTE FACIES  (Horatius) Budeš králem, povedeš-li si dobře
Tak volají chlapci při hře. Proti převládajícímu mínění, že peníze činí lidi šťastnými a ctěnými, staví Horatius hru dětí, v níž nevolí králem bohatého, ale schopného.

Co k tomu ještě podotknout? Drahé dětské hry jsou ty volby. A není kvalitní výběr. Kandidátů nebo osobností. Jediný kníže reprezentuje starou elitu národa, Karel Schwarzenberg. Kdekdo jen trochu mediálně známější se dere. Pro prachy. Nereprezentují tito lidé, ani nejsou to vzory. Vzory českých osobností vymřely, nebo jsou na cestě do nebe.

Pohaníme a bulvarizujeme vše, i to co za něco stojí. Malý český člověk je kurva, škodí a závidí. Předvolební motivace autora webu:

Vrána si sedí na stromě a celé dny nic nedělá. Králíček uvidí vránu a ptá se jí: "Můžu taky sedět jako ty a celé dny nic nedělat?" Vrána odpověděla: "Samozřejmě, proč ne." A tak se králíček posadil na zem pod vránu a odpočíval. Zničeho nic se objevila liška, skočila na králíčka a sežrala ho. Manažerská lekce: Abys mohl jenom sedět a nic nedělat, musíš sedět hodně, hodně vysoko!

Demokracie stručné sdělení a názorné video, ale nemusíte to sledovat, není to zábavné...ani důležité, na rozdíl od té dětské hry.

GOOGLE vyhledávání a jeho funkce Co je to Google? Jak vyhledávat. Page Rank. Crawler. Indexer a Hity.

Vyhledávač Google

Co je GOOGLE a jak pracuje?
Vyhledávač původně navrhli Sergey Brin a Larry Page v rámci svého výzkumu na Stanfordově univerzitě, aby ověřili funkčnost svého algoritmu pro ohodnocování webových stránek PageRank. Záhy se ukázalo, že kvalita jeho výsledků natolik převyšovala tehdy dostupné vyhledávače, že je Google v krátké době předstihl v úspěšnosti hledání.

Kromě řazení výsledků podle Google PageRanku bylo v Googlu novinkou i kladení důrazu na vyhledávání frází (takže se nestávalo, že víceslovný dotaz vrátil stránky, kde se tato slova vůbec nevyskytovala pohromadě) a ukládání plného textu indexovaných stránek (které umožňovalo u výsledných stránek rovnou zobrazovat relevantní fragmenty textu).

Vyhledávání na Google
Ohodnocování výsledků dotazů nezahrnuje pouze Google PageRank, ale i pozici hledaného slova v dokumentu. Hodnocení v Google byla navrženo tak, aby žádný jednotlivý faktor nemohl mít příliš velký vliv na výsledek. Je-li vyhodnocován jednoslovný dotaz, zkoumá se seznam hitů pro dané slovo. Google má u každého hitu uložen i jeho druh (titulek, text odkazu, URL, obyčejný text velkým písmem, obyčejný text malým písmem, ...) každému druhu je pak přiřazena určitá váha. Na tyto váhy lze nahlížet jako na vektor. Stejně tak je ohodnocen počet hitů pro každý druh - ohodnocení na začátku roste lineárně s počtem, ale pak se závislost "narovnává", takže pokud počet výskytů překročí určitou mez, ohodnocení dále neroste. Skalární součin vektoru vah a vektoru ohodnocení počtu výskytů tvoří ohodnocení relevance dokumentu, jehož kombinace s Google PageRankem určí konečné pořadí dokumentu ve výsledku. Pro víceslovné dotazy je situace komplikovanější - musí se procházet několik seznamů hitů najednou, aby bylo možné ohodnocovat výsledky na základě vzdálenosti jednotlivých výskytů. Pro každou nalezenou skupinu hitů je spočítána vzdálenost výskytu všech nalezených slov v textu dokumentu (nebo odkazu), které je přiřazeno jedno z deseti ohodnocení. Počty výskytů se potom nepočítají jen pro různé druhy hitů, ale i pro každou dvojici druh - vzdálenost. Oba tyto údaje jsou převedeny na příslušná ohodnocení, a jejich skalární součin tvoří ohodnocení relevance dokumentu.

Současný Google
O technologiích, které používá současný vyhledávač Google, není známo mnoho: Google jako komerční firma uvolňuje méně informací, než v době, kdy šlo o akademický projekt. Jisté je, že celý vyhledávač je rozdělen do několika tzv. datacenter, rozmístěných po celém světě. Datacentra zodpovídají dotazy nezávisle, dotazy se mezi ně rozdělují pomocí rotace DNS záznamů (jmenné servery Google na každý dotaz vrací vstupní IP adresu jiného datacentra, vybírá je na základě geografické polohy uživatele a vytížení jednotlivých center). Datacentrum se skládá z velkého počtu "běžných" PC, používajících upravenou verzi operačního systému Linux. Takové počítače které mají lepší poměr cena/výkon než vysoce výkonné (ale současně velmi drahé) servery. Podle odhadů z dubna 2004 se v datacentrech nachází přibližně 63 tisíc počítačů, což z činí cluster Googlu nejvýkonnější na světě. Spolehlivost je zajištěna na softwarové úrovni - při výpadku je počítač vyřazen z clusteru a jeho úlohy převezme jiný.

Zdroje příjmů Google
Popularita Google umožnila jeho zakladatelům založit inzertní systém Google AdWords a Google AdSense. AdWords je v podstatě administrátorské rozhraní, které umožňuje inzerentům, kteří mají u Google založený účet a na něm vloženy finanční prostředky, vytvořit inzerát, který se pak bude zobrazovat vedle fulltextových výsledků v pravém sloupci nazvaném sponsored listings. Tento malý inzerát je svázán pevnými pravidly - má limitovaný rozsah a i jeho obsah je omezen. Inzerenti si pro každý inzerát stanoví i tzv. keywords, čili klíčová slova, po jejichž zadání do vyhledávače Google nebo některé z jeho přidružených stránek, se zobrazí právě onen inzerát. Inzerent platí Google částku, kterou si sám stanoví (min. částku stanoví Google), za každé kliknutí na jeho inzerát. Pořadí inzerátů je stanoveno systémem na základě kombinace několika faktorů - ceny za klik (cost per click) a míry prokliků (click through rate).

Sestava vyhledávače google:Informace vychází z popisu publikovaného prototypu. Protože je google tedy společnost Google Inc komerční firma nejsou z logických důvodů data a stuktura vyhledávače dostupné veřejnosti.

Crawler
Stahuje ze sítě dokumenty, které mu určí URL Server. Crawlerů běží několik paralelně, každý najednou udržuje stovky otevřených spojení k webserverům, aby nebyl zdržován čekáním na jejich odpovědi. Vzhledem k variabilitě internetového obsahu musí být crawler velice robustní a odolný vůči atypickým případům, jako jsou např. online hry.

Store server
Dokumenty od Crawleru komprimuje a ukládá do Repository. Každé stránce je přiřazen identifikátor docID (ten se generuje, kdykoliv je získáno nové URL)

Indexer
Má několik úkolů:
Parsuje dokumenty do sady tzv. hitů - každý hit zaznamená výskyt slova v dokumentu společně s jeho pozicí, kapitalizací a relativní velikostí písma, jakým je napsáno. Hity jsou ukládány do "zásobníků" (barrels), které tak tvoří částečně setříděný index.
Z parsovaných dokumentů také filtruje odkazy (anchors), které se ukládají do k tomu určeného souboru. U každého odkazu je uloženo, odkud a kam vede, a také text odkazu.

URLresolver
dále zpracovává soubor s odkazy na URL - převádí relativní cesty na absolutní URL a na docID. Tyto informace ukládá do indexu dokumentů, který mimo jiné slouží jako zdroj dat pro URL Server. Texty odkazu také přidává do indexu k dokumentu, na nějž směřují. Informace o vzájemných odkazech se používají pro výpočet PageRanku.

Třídič (sorter)
přetřiďuje index do zpětného indexu - hity místo podle docID řadí podle wordID (ID slova, které se používá v hitu). Třídič zároveň vytváří seznam použitých wordID a jejich četností, z nichž je programem DumpLexicon vytvořen nový slovník (lexicon).

Vyhledávač (searcher)
běží na webserveru a s použitím slovníku, zpětného indexu a PageRanků odpovídá na dotazy.


Zdroj: český internet informace o Google

Co je pro dnešního člověka tolik důležité? Především moc, kterou získají pomocí dostatečného přínosu financí. Myslíte si, že není Seneca aktuální? Zkuste nahlédnout do knihy O dobrodiních

Holubí momentka obrázek

Seneca je stále aktuální, možná dnes nejvíce. Sledujete přece jaká je morálka české společnosti po revoluci, jak "blbá" nálada nás všechny dusí. Jak pronikají hlupáci a deprivanti do politiky, medií, internetu a agresivita se zvětšuje - to není žádné dobrodiní ani ctnost. Úvodem něco z historie:

Lucius Annaeus Seneca
Narodil se kolem roku 4 př. n. l. v hispánské Cordobě. Po roce 10 n. l. studuje v Římě, poslouchá stoiky Sotiona a Fabiana a pythagorejce Attalu.
- 14 n. l. umírá Augustus, vlády se ujímá Tiberius
- 26 n. l. odjíždí Seneca na zotavenou do Egypta. Studuje mravy a náboženství, píše svá první pojednání.
- 31 n. l. se vrací do Říma, kde začíná jeho politická kariéra.
- 37 n. l. umírá Tiberius, vlády se ujímá Caligula, ten je roku 41 n. l. zavražděn, k moci se dostává Claudius.
Pro údajné pletky se sestrou zavražděného Caliguly je Seneca vyhnán na Korsiku (41 - 49 n. l.). Tam píše své konsolace - Útěchu pro Marcii, Útěchu pro matku Helvii a Útěšný list Polybiovi. Zde také vzniká Senecovo pojednání O krátkosti života.
- 49 n. l. Claudius se žení s Agrippinou mladší, matkou budoucího císaře Nerona. Na její přímluvu se Seneca vrací do Říma. Vychovává malého Nerona.
- 53 n. l. Neronův sňatek s Octavií
- 54 n. . Claudius otráven svou manželkou, Nero se stává císařem. Záhy je Seneca zvolen konzulem, píše pojednání
O mírnosti a O šťastném životě.
- 59 n, l. na Nerův příkaz zavražděna jeho matka, Seneca je považován za spoluviníka. Píše pojednání O duševním klidu a O prozřetelnosti. Roku 62 n. l. odchází Seneca do ústraní, věnuje se Listům Luciliovým a Otázkám přírodovědným. Posléze vzniká kniha O dobrodiních (64 n. l.). Roku 65 n. l. je Seneca Obviněn z účasti na spiknutí proti Neronovi a na rozkaz císaře musí spáchat sebevraždu.

***
Kniha vznikla ve velice špatném politickém klimatu Říma na počátku našeho letopočtu, kdy ve městě panovalo zlo a chaos. A možná právě proto psal Seneca o ctnosti a dobrodiních. Chtěl, aby lidé uchopili život do svých rukou a změnili ho k lepšímu.
 Určitě by bylo zajímavé zjistit, kolik lidí tehdy Senecova kniha zaujala natolik, že si ji přečetli. A kolik lidí oslovila a přiměla je stát se ctnostnějšími? Jak vůbec mohli přijmout rady filosofa, který hlásal něco jiného, než jak žil? A jak toto dílo můžeme přijmout dnes my, lidé jednadvacátého století?

***

V současnosti prochází lidská společnost obdobím dokonalé modernizace, kdy stroje pomalu ale jistě začínají vykonávat veškerou činnost za člověka. Věda a technika letí vpřed, počítačové sítě zaplavují celou naší planetu. Realita se tak začíná přesunovat na televizní obrazovku. To s sebou přináší i odcizení se člověka sobě samému. Lidé ztrácejí z nedostatku času živý kontakt s druhými , pozapomínají na svoji přirozenost. Přesto, že se takto vzdalují, není jisté kam.

Co je pro dnešního člověka tolik důležité? Především moc, kterou získají pomocí dostatečného přínosu financí.

 Lidé se přibližují ke svým cílům bezmyšlenkovitě, co se týče lidskosti, a když se občas nad sebou pozastaví, vidí kolem spoušť. Hledají-li přátele, nalézají jen figurky na šachovnici. Kterou z nich mají táhnout a jak? Člověk se cítí najednou osamocen. Je sice zahalen penězi a mocí, ale strádá. Chybí mu lidský člověk (lidství).

Ale než se stačí nad tím pořádně zamyslet a vzít tento fakt vážně, už se opět nachází v běhu pracovních povinností a zapomíná. Čas však zatím neúprosně ubíhá.
 Člověk potom na sklonku svého života jakoby procitne a pozná, že navzdory své hmatatelné moci je plný bezmoci nad tím, 

že nestihl žít.

The Beach Boys také hudba našeho mládí Občas je dobré si posvítit! Mix Videa, Play all.

To jsem já, velká holka

The Beach Boys - good vibrations
Zajímavé video ukazuje i příběh té minulé doby, je to historie - vyberte si, nebo si přečtěte tento návod (proč je dobře si občas posvítit):

Chodí syn po bytě a očividně něco usilovně hledá. Když už to trvá půl hodiny, osloví ho otec:
„Prosím tě co pořád hledáš?“
„Baterku.“
„Na co potřebuješ tak nutně baterku?“
„Mám dneska rande.“
„Ty chceš jít na rande s baterkou? Co je to za hloupost?
Tedy, když já chodíval na rande, tak jsem nikdy baterku nepotřeboval.“
„Tak se taky podívej, co sis přitáhl domů!“

Vciťte se do pocitu mládí, doby kdy pro vás nebylo nic složité O Panu Lenivém a Snaživém ve stylu moudrému napověz

Lovec z pravěku

Pohádka o panu Snaživém a panu Lenivém

Byl jednou pan Snaživý a pan Lenivý.

Pan Snaživý se chtěl mít lépe, proto pracoval i potom, co pan Lenivý už zalezl k televizi, aby si odpočinul.
Pan Snaživý šetřil, aby si mohl koupit věci, které mu usnadní jeho snažení. Pan Lenivý si koupil novou větší televizi, aby se mu lépe odpočívalo. Protože chtěl plazmovou, kterou si ještě prací nezasloužil, peníze si vypůjčil, koupil si ji na splátky a zadlužil se.
Pan Snaživý trávil volný čas tím, že usilovně vymýšlel, jak by mohl být užitečný ještě většímu počtu lidí než nyní. Pan Lenivý usilovně přemýšlel, jak mít co nejvíc za co nejméně práce.
Pan Snaživý nakoupil výrobní prostředky, které zefektivnily jeho práci. Pan Lenivý si vypůjčil další peníze, protože si chtěl dopřát ještě větší luxus, který si zatím nezasloužil, a tak se zadlužil ještě více.
Pan Snaživý se unavený vrací pozdě večer domů právě v okamžiku, kdy se soused pan Lenivý vrací ze supermarketu s kartonem piv, aby u fotbálku v televizi nebyla žízeň. Pan Lenivý s úšklebkem komentuje, jaký je pan Snaživý hlupák, že se tak dře, že z toho života nic nemá, ať si vezme příklad z něho, jak že se na to musí vyzrát. Pan Snaživý zatíná zuby a dál se snaží.

O výsledky práce pana Snaživého má zájem již tolik lidí, že pan Snaživý vytvoří nové pracovní místo a zaměstná nezaměstnaného, který mu pomáhá. Nově zaměstnaný nezaměstnaný má velikou radost, že bude moci díky snaze pana Snaživého koupit své dcerušce kočárek.
Pan Lenivý se posmívá panu Snaživému, že investuje své vydělané peníze do dalších výrobních prostředků a lidí a že kvůli tomu stále jezdí v té oprýskané popelnici, zatímco pan Lenivý si koupil nové auto na splátky.
Pan Snaživý přináší svou činností užitek již spoustě lidem v komunitě, kde žije, mnoho lidí se již spoléhá na to, že pro ně pan Snaživý zajišťuje věci. Lidé jsou velmi rádi, že díky panu Snaživému již nemusí tak daleko jako předtím.
Pan Snaživý již poskytuje práci mnoha lidem, které zaměstnal, kteří jsou moc rádi, že opět mají každý měsíc dobré peníze.

Pan Snaživý si konečně kupuje nový dům a kupuje si krásné nové auto, platí hotově. Pan Snaživý sklízí ovoce svého úsilí.
Pan Lenivý přišel o své auto a o svou televizi, protože byl natolik lenivý, že dostával již tak málo peněz, že už nebyl schopen své dluhy splácet. Pan Lenivý se přes záclonu svého bytu dívá na krásný nový dům pana Snaživého. Pan Lenivý vychází ven a pozoruje přes plot domu pana Snaživého jeho nové auto.

Jde kolem pan Politik.
Pan Politik chvíli pozoruje scenérii a pak začne mocně hlásat: Jaká je to nespravedlnost! Pan Snaživý má krásný dům, zářivé auto a mnoho peněz, zatímco pan Lenivý má ošuntělý byt a žádné auto. Fuj, hanba panu Snaživému. Pan Snaživý by měl své auto odevzdat panu Lenivému, aby měl každý alespoň něco, tak to bude spravedlivé. Pan Snaživý oponuje, že si své pěkné věci zasloužil, potom co všechno musel překonat, čemu všemu musel čelit a kolika lidem je teď prospěšný.
Pan Politik si bere pana Lenivého stranou a říká mu, že pokud ho pan Lenivý zvolí, že on se postará o to, že pana Snaživého přinutí, aby se s panem Lenivým podělil. Na to pan Lenivý slyší a slyší na to i další lidé v komunitě, slyší na to i lidé, kterým pan Snaživý zajišťuje živobytí.

Pan Politik je zvolen. Pan Politik přijme zákon, který panu Snaživému nařídí, aby odevzdal plody své práce panu Politikovi, který že se postará o to, aby pan Lenivý dostal svůj spravedlivý díl. Pan Snaživý tedy odevzdá svůj dům a auto panu Politikovi, aby nešel do vězení.
Pan Politik se za svou těžkou práci při spravedlivém rozdělování nejprve odmění domem pana Snaživého, do kterého se nastěhuje. Vydá vyhlášku, že o automobil se mohou podělit všichni, kteří jej zvolili, ale protože jich je moc a na každého by tedy vycházelo jen několik vteřin denně, bude rozumné, aby auto dostal k užívání jen jeden člověk. A že nejspravedlivější bude, aby jej dostal k užívání ten, kdo auto pro voliče zajistil. Tím někým je pan Politik, takže v autě se bude na neurčito vozit pan Politik. Nejdéle tedy do dalších voleb.
Pan Snaživý se vrátil do svého původního bytu ke svému sousedovi panu Lenivému. Pan Snaživý pracoval dále, ještě houževnatěji, vzal na sebe ještě více zodpovědnosti. Pan Snaživý si svým přínosem znovu vydělal na krásný nový dům.

Ale protože kdykoli si koupil nový dům, přišel pan Politik a zabavil mu jej se slovy, že je třeba se spravedlivě rozdělit se všemi, tak pan Snaživý dospěl k závěru, že pokud je na tom nakonec úplně stejně jako pan Lenivý, nemá smysl být nadále snaživý.
Pan Snaživý zalehl s pivem k televizi a protože přestal vést své lidi, celá organizace se rozpadla a všichni byly opět nezaměstnaní. Všichni lidé v okolí byly smutní, že musejí opět daleko pro vše, co jim pan Snaživý zajišťoval v pohodlí jejich sousedství. Pan Lenivý se na to dívá a vidí, že tím, že jeho Politik zničil pana Snaživého, se pan Lenivý nemá ani o kapku lépe. Naopak, když si pan Lenivý chce najít práci, na jeho vyhlédnuté místo je přetlak lidí, kteří dříve pracovali s panem Snaživým, a nyní jsou bez práce.
Pan Lenivý jde naštvaný za panem Politikem a vyčítá mu, že nesplnil, co slíbil, že se teď má ještě hůř.
 Ale pan Politik pana Lenivého ujistí, že když ho pan Lenivý zvolí do dalšího období, že se o pana Lenivého postará, protože už teď má v hledáčku   pana Přínosného…

******

Ve třetím ročníku opustil Gates školu a začal se naplno věnovat společnosti, kterou sotva založil - Microsoftu.
Měl ideu, že počítače budou v blízké budoucnosti nezbytnými pomocníky v každé kanceláři i domácnosti.
Tato myšlenka ho přivedla na cestu k bohatství.
Psal se rok 1975.
O jedenáct let později se stal miliardářem.

Co máte za nápady vy?
Kdo z vás bude za jedenáct let miliardářem?
A kdo milionářem?
Nebo se chcete mít stejně jako dnes?

******

Lepší, než předvídat budoucnost, je vytvořit ji.  Bill Gates

Sny, ta úžasná věc, která nás nutí růst.
Chceme-li mít víc než dnes, musíme udělat něco navíc.
Dokonalé motivování sám sebe. Chceš? Přidej. Nauč se něco navíc.
Lidé, kteří nemají sny, těm se dobře vládne.

Pozn. autora: článek ve stylu chytrému napověz...ale máme pravidelné volby a spousta nespokojenců nadává na všechno a všude (kromě sebe) je toho internet plný - a ta zášť k úspěšným. Použil jsem tedy přesné myšlenky a příklad. Náhled na život a pozitivní motivace i naše sny - vše pro úspěch.

Přeji hezký den a ten úspěch (ne štěstí) s usilovnou prací vám přeji. Dělejte něco pro sebe a sněte své sny ...

Péče o zdraví Životospráva Životní styl Rytmus života Osobní rozhodnutí. Nemoc a imunitní systém.Psychosomatika.

Zdravé a krásné a naopak...

Definice zdraví - souvislosti
je celá řada definicí zdraví
 * druhá polovina 20. století - pokusy o celostní chápání lidského zdraví
 * nemoc není věc sama o sobě přepadající člověka („dostal jsem angínu, mám tuberkulózu, chytil mě žlučník“), nýbrž spíše proces - sled na sebe navazujících epizod (psychosomatika)
„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“[Světová zdravotnická organizace (WHO) 1948]
„K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. Zdraví je tedy nahlíženo jako zdroj každodenního života, a nikoli jako životní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti.“   (Otawská charta podpory zdraví 1986)

Souvislosti zdraví a nemoci

Zdraví je částí kvality života, není s ní totožné:

• být šťastný nemusí nutně znamenat být zdravý

• lidé mohou být zdraví, ale nešťastní

• řada nemocných působí relativně klidně a šťastně

Nemoc činí nemocným vždy celého člověka.
Když člověk trpí - mění se postoj ke každodenním věcem života.

Příklad: Nemocný mladý člověk trpící rakovinou si všímá věcí, kterých si dřív vůbec nevšímal.

Zdravý člověk život stravuje, nemocný zhodnocuje.

• Význam zdraví a nemoci
  
  Nemoc a utrpení:
  
  • připomínají konečnost všeho pozemského života, umírání a smrt.
  • mohou být prubířským kamenem pro chování lidí k nemocnému, stárnoucímu a umírajícímu člověku.
  • mohou se stát krizí a zhroutit se v zoufalství, jestliže je uzdravení beznadějné
  • mohou být příležitostí k rozjímání a obrácení se
  
  Staří křesťanští autoři:
  * dobré je to, co vede k Bohu
  * zdraví může být zlem - mylná představa o soběstačnosti a síle
  * nemoc nemá moc odloučit čl. od Boha, může se stát příčinou mnoha dober:
  - zpokornění člověka
  - nemocí se oslabuje nezdravé připoutání se ke světu
  - nemoc vede k moudrosti a obrací člověka k věcem podstatným
  - utrpení má moc v člověku rozvíjet svědomí (Dostojevský)
  
  „Zdravý člověk je stále člověkem pozemským, hmotným… Ale když onemocní, normální řád věcí a jeho tělesný organismus je porušen, tu se mu hned vyjevuje možnost jiného světa a jak se nemoc zhoršuje vztahy s tímto novým světem se upevňují“. (Dostojevský, Zločin a trest)
  
  Zdraví, nemoc versus vina a hřích
  
  Vědomí viny, nesmířené konflikty ovlivňují zdraví, resp. mohou způsobit nemoc
  
  Prof. Ivančič:
  
  • Hřích (provinění proti sobě, druhým, Bohu) - ničí a ohrožuje život člověka.
  • Hřích - velmi těžké trápení, v sobě i v ostatních lidech.
  • Hřích je vina - leží před očima člověka jako těžký závoj; jakoby něco těžkého leželo na jeho nervech.
  Vina působí výčitky svědomí. Varovný signál: Tvůj život se zastavuje!
  
  Souvislost: hřích - nemoc.
  Mnohá onemocnění, např. srdeční, rakovina, mohou mít původ ve výčitkách svědomí.
  Souvislost: odpuštění - uzdravení. př. Kříž
  Psychické napětí může způsobit žaludeční vředy, tenze, zvýšený krevní tlak…
  T. G. Masaryk: člověk si nemravným a nemoudrým životem připravuje předčasnou smrt (nevědomost a špatnost - neznalost a zanedbávání hygieny, etiky atd.).
  
  
  • „(Sebezabití) je ten nepřirozený způsob smrti, jenž byl přivozen neúmyslným vsahováním člověka v životní proces, ať kladným, činným vlastním jednáním, nebo záporným, trpným chováním k nebezpečím života.“
  
  Dvě roviny osobní odpovědnosti za zdraví:
  Péče o zdraví (životospráva, životní styl, rytmus života, vyhýbání se rizikům a škodlivým vlivům, přetěžování sil)
  Osobní rozhodnutí pro kladné hodnoty života (radost, svobodu, lásku…), přitakání životu, trojdimenzionalita života
  
  Požadavky:
  naučit se žít se všemi omezeními (podpora, motivace)
  boj s bolestí, strachem a neklidem (indiv. práh citlivosti)
  objevování smyslu života, utrpení a nemoci (víra, světonázor)
  Imunitní systém a brána nemoci:
  

Z pohledu praktického lékaře na vznik a vývoj patologie nemoci. Příklad a názor praktika:

Byla mi diagnostikována angína.
Pod tímto pojmem si představíme určitý obraz nemoci, klinické příznaky. V teorii jsou popisovány určité okolnosti, přítomnost bacilu, který způsobuje nemoc. Jako léčení se uvádí likvidace původce nemoci antibiotikem. Lékař konstatoval klinické příznaky, v laboratorních výsledcích nalezl známky zánětu, ve výtěru se objevil bacil - třeba obávaný streptokok. Takže postup lékaře je lege artis - ale proč pacient není zdráv? Proč u pacienta potíže pokračují? Co je příčinou nemoci?
Je bacil skutečným vyvolavatelem infekce? Kdyby tomu tak bylo, pak by mělo dojít po antibiotiku k uzdravení.
Bacil se dostane na sliznici a zde musí projít přes několik překážek, které mu připravuje obranný systém. Jestliže bacil tyto překážky překonal, pronikl do těla a začal ho ohrožovat, pak to znamená, že první obranný mechanizmus selhal.
Klademe si tedy otázku - proč? Kdyby neselhal, pak by se bacil neprosadil. Tedy bacil není přímá příčina nemoci. Bacilu bylo umožněno, aby do těla pronikl. Příčinou je tedy slabá první obrana.

Takže jsme nyní v situaci, kdy bacil vnikl do tělního prostředí.
Vnitřní - vyšší obranný systém zmobilizoval další obranné kroky - horečku, zánět, tvorbu protilátek. Tělo má vždy snahu o léčení, vždy se snaží nebezpečného bacilu se zbavit. Nemoc - zánět - lze tedy chápat jako přítele člověka. Pomocí nemoci a zánětu se chce tělo samo vyléčit. Jestliže nasadíme antibiotikum, bacil zničíme. Vetřelec je ochromen, možná je mrtvý, tělo již nepotřebuje teplotu. Po nasazení antibiotika provázející vysoká teplota klesla. Imunitní systém se s vetřelcem sám nevypořádal, udělalo to za něj antibiotikum. Zánět v těle pokračuje, nedošlo k vyléčení, protilátky jsou stále v pohotovosti, kvůli možnému oživení bacilu.
  Imunita se v boji s vetřelcem neposílila, ba naopak ještě více oslabila. Akutní nemoc nebyla vyléčena, ale byla posunuta do chronického stavu.
Představa, že bude nemoc vyřešena dalším antibiotikem a pak dalším a dalším, je zastřena otazníkem, ale co naplat, je to lege artis - lékař léčí, tak jak má - smůla - nyní máte chronickou nemoc a s tím se již nedá dělat nic.

Analyzujeme stav a hledáme skutečné příčiny. Pokud nejsou správně určeny, nemůže být léčba úspěšná. Tedy diagnostikování angíny, jak bylo v úvodu uvedeno, není úplné, nepoukazuje na skutečnou příčinu.
K jádru problému se ještě dostaneme jiným příkladem. Vezmu to z jiného konce, opět budeme rozplétat příčinný řetězec.
Pacientka začala svůj dotaz: Prosím, co byste mi doporučil na hemoroidy, kterými se trápím již několik měsíců? Od lékaře beru mast a čípky, také mně řekl, že to mám od zácpy, což je pravda, zácpou trpím již dlouho...
Jednou z příčin hemoroidu je zácpa. Lze si to logicky vysvětlit, tuhá stolice tlačí na sliznice a cévy konečníku, vše se bortí a vyhřezává - hemoroid se zvětšuje.
Pacientka dále popisuje, že bere vlákniny, snaží se hodně pít, jak jí bylo doporučeno, ale je to pro ni mučení a zhoršuje jí to deprese, kvůli kterým chodí k psychiatrovi. Ten jí dává antidepresiva. Vše začalo tím, že se rozváděla s agresivním manželem. Antidepresiva jí pomohla překonat těžké období, pak ale zjistila, že si na ně zvykla a již se je bojí vysadit, aby neprožívala ty kruté okamžiky znovu...
Tak odhalujeme další část příčinného řetězce - totiž ona antidepresiva svým vedlejším účinkem podporují zácpu.
Příčinou je tedy deprese, která je regulována antidepresivem, které svým vedlejším účinkem podporuje zácpu a ta tlačí na hemoroid.
Na vývoji deprese se podílí jednak vliv psychický - rozvod a obvyklá dramata kolem by tomu odpovídala, ale také vliv biochemický. Vlivem chybného metabolického procesu se zvyšuje nebo snižuje jedna složka, která pak spouští ony depresivní reakce. Pod tímto procesem se často skrývá například porucha funkce štítné žlázy, porucha jaterní, porucha slinivky břišní apod.
Naše klientka při rozhovoru na toto téma najednou praví: No ano,vždyť již 10 let chodím na endokrinologii a beru Letrox, protože mám sníženou funkci štítné žlázy.
Co je nebo bylo příčinou Vaší poruchy?
To mi pan doktor neříkal, jenom tam chodím 2 x za rok na kontrolu, na krev a podle toho beru buď 75 nebo 100 mg.

Vysoké procento poruch štítné žlázy souviselo, souvisí nebo v budoucnu bude souviset s autoimunitní poruchou.
Naměřená hodnota TSH nebo T4 není vždy zcela směrodatná, slouží spíše jako orientace. Je to hodnota v séru, tedy mimo buňky, ale jaká je situace uvnitř buněk, to je záhada a jen odhad. Časté stesky pacientů, kteří mají problémy a přitom normální laboratorní hodnoty, podporují myšlenku, že se syntetický hormon vůbec do buňky nedostane (nebo jen sníženou měrou) a postupně v důsledku trvale nízkých hodnot se problém přesouvá do chronické fáze.

V tom důsledku může být naplněna ona podstata biochemické poruchy, která pak ovlivňuje u naší pacientky deprese.
V případě protilátek existuje počet otázek a záhad ještě více. Tělo si tvoří protilátky a ty pak útočí na buňky štítné žlázy, ony pak nedokáží tvořit dostatek hormonu.
Endokrinolog tedy chybějící hormon dodává uměle (Letrox, Euthyrox...). Tím vyrovná hladinu, ale neřeší příčinu, ta působí dále a funkce ŠŽ je slabší a slabší. Problém je odsouván na budoucnost. Protilátky mohou samozřejmě mířit i na jiné tkáně, klouby, svaly...
Na dosavadním začátku je poplašený imunitní systém - autoimunitní nemoc - vytvořené protilátky ničí buňky štítné žlázy, ta nedovede tvořit vlastní hormon, v tom důsledku se časem projeví porucha metabolismu, a to i navzdory uměle podávanému hormonu. Důsledkem je depresivní stav podporovaný stresem při rozvodu, na uklidnění deprese je ordinováno antidepresivum, to svým vedlejším efektem vytvoří návyk na lék a podporuje zácpu, ta zase hemoroid.
Souvislosti (vše souvisí se vším): A je tu plíživá nemoc. Dlouhou dobu je všechno v pořádku, testy, pokud jsou vůbec dělány, jsou v mezích normy, a pak najednou je autoimunita pozitivní - a to je již pozdě.
U této filozofie se na věc díváme ještě poněkud jinak. Klubko příčinných řetězců ještě není rozmotáno.
Člověk má jednak tělo, ale také duši. Obojí musí být v rovnováze. Jestliže nejsou v rovnováze - vznikne nemoc. Vyložím tedy pacientce: Vy máte nemoc, pak jste tedy v nerovnováze. Autoimunitní princip znamená, že tělo svými vlastními protilátkami ničí samo sebe. Vaše tělo je naprogramováno sebedestruktivním programem. A pacientka se otevírá a vzpomíná na své dětství, kdy se rodiče rozváděli, a ona prožívala utrpení se svou matkou, která ji ponižovala, nedala jí možnost sebeuplatnění, snížilo se jí sebevědomí, přestala se mít ráda, pomýšlela na sebevraždu a útěky z domova... Celkově vylíčila dlouhou historii.

Hlavní problém vznikl již v dětství, a to konfliktem rodičů, jejich rozvodem, a u tehdejší dívky vznikem sebedestruktivního programu. Ten přijal také imunitní systém, který postupně rozjel kolotoč projevů plíživé nemoci. Pacientka to ovšem brala jako samozřejmost, popsané vztahy a souvislosti nevnímala. Přišla s otázkou: Co mi doporučíte na hemoroidy, když předtím stejnou otázku položila svému lékaři a ten jí předepsal mast a čípky.

Po rozmotání klubka příčin si má klient celý řetězec prohlédnout, zjistit, jak je dlouhý. Má se poučit z chyb, které udělal, a pak hledat způsoby, jak přičiny odstraňovat. To je přirozená a logická cesta léčení. Jestli dotyčný hledá výmluvy a objektivní argumenty, proč to nejde, pak to skutečně nejde. Jenže jeho nemoc to vůbec nezajímá. Ta si nekompromisně jde svou cestou.

Tak jste dočetli, jste dobří(pálí vám to) a za odměnu můžete se jít podívat na videa a zábavu na souvisejících stránkách (odkazy)

http://hitvidea.blogspot.com nebo http://myslivost.blogspot.com




Zdroj: lékaři publikované zkušenosti český internet ke zpracování použit Google Scholar

Chcete vědět co je skutečnou příčinou finanční krize? Polopatě.Motto: Z vařeného vejce se nikdy kuře nevylíhne.

Maják varuje

Motto: Z vařeného vejce se nikdy kuře nevylíhne.

Polopatě - t.j. výklad na videu srozumitelně pro každého:
Chcete vědět, co je skutečnou příčinou finanční krize? Stále nemůžete pochopit, proč ceny neustále stoupají? Pokud ano, tak nejdříve musíte vědět, jakým vlastně způsobem funguje finanční systém, kde a jak vznikají peníze a kredit, a na jakých principech fungují banky. 47 minutový dokument Paula Grignona s názvem "Peníze jako dluh" vysvětluje velmi jednoduše a efektivně způsob fungování dnešního bankovnictví.

Názory, komentáře uživatelů netu :
Cituji: "Potíž není ani tak v krachu bank, která je v některých případech dobrá, ale v dopadu takového stavu i na ostatní subjekty, především podniky poskytující zaměstnání a střadatele volící ve volbách. Ty první by ochránil vznik nové banky v krizových dobách, která by těm dobrým podnikům dokázala půjčit na přežití. Střadatelé jsou částečně chráněni pojištěním vkladů.
Jenže přístup současných vlád je zachovat status quo. A sanují podniky, které nakonec zřejmě padnou stejně, jen s mnohem horšími důsledky. Když už je situace neúnosná, dojde k pádu celé ekonomiky. Ale chyba se stala už na počátku, že ti špatní byli zachráněni, aby později do svých problémů stáhli i jiné.
Napadá mě k tomu příměr, který používal už Niccolo Machiavelli. "Souchotiny je v počátku obtížné poznat, ale snadné léčit. Později je už snadné souchotiny poznat, ale obtížné léčit."

E COCTO PULLUS NUNQUAM PRODUCITUR OVO (Walther)
Z vařeného vejce se kuře nikdy nevylíhne (srovn.: Od jalové krávy tele nedostaneš)



Zdroj: aktualne.cz

Člověk a Nemoc Lékař Historie. Po absolvování lékařské fakulty se takzvaný lidský rozměr spíše ztrácí. Na fakulty přicházejí lidé ve veliké většině případů altruističtí, nadšení a toužící udělat něco dobrého.

Vyšší věk nemoc a odpočinek na lavičce

Představa pacienta

jako sumy orgánů, které je třeba opravit, by měla být minulostí. V současnosti probíhá mezi lékaři diskuse o konfliktu mezi paternalismem a partnerstvím.

„Od starověku až do 20. století lékař jednal s pacientem velmi paternalisticky, tedy stanovoval, co se bude dělat a co ne, jednal jako pater– otec,“- „Je třeba říci, že dříve to ve většině případů pacient vděčně přijímal – vždyť mnohdy neuměl číst ani psát a lékař byl autoritou nejen ve věcech medicínských, nýbrž i všeobecně lidských. V současnosti zdůrazňujeme spíše motiv autonomie – pacient má právo sám být architektem své terapie, má právo na volbu lékaře, nahlížení do své dokumentace, má právo žádat o vysazení či nenasazení léčby a podobně.“

V praxi však mnoho pacientů právě o takovou samostatnost nemá zájem, zejména lidé staří a s nižším vzděláním raději nechají rozhodnutí na lékaři. Nevadí jim paternalismus samotný, ale jeho určité projevy, spojené s přezíráním a arogancí u některých lékařů.

Mladí lékaři jsou podle něj vedeni ke vnímání nemocného v jeho biopsychosociálním kontextu, tedy nejen jeho soma, nýbrž i psyché.
 V kursech anatomie se medici sice dozví mnoho nedocenitelných poznatků o lidském těle, ale to je jen část pravdy o člověku, kontakt s živým pacientem na lůžku pak již nemůže nikdy být vědecky neutrální. Jsem velmi rád, že se v našich nemocnicích stává standardem, že organickou součástí lékařského týmu se stává i psycholog nebo dokonce kněz.“

Poznámka autora: Toto nelze zcela potvrdit, vzorem, konsultantem i přítelem mladého lékaře je zkušený lékař osobnost, primář, úspěšný a moudrý lékař v praxi je ovšem často zavalený vydělávám na živobytí a nároky pojišťoven, ne nemocných.


K lékaři chybí úcta, přátelství s ním, pomoc od přízemních starostí. Psycholog to ale neví, necítí se v kůži lékaře, ani nemůže. Něco tak náročného jako medicínské povolání "doktora" nelze nasimulovat. Snad empatie a kamarádství ...

Ze studenta po absolvování lékařské fakulty se takzvaný lidský rozměr spíše ztrácí. Na fakulty přicházejí lidé ve veliké většině případů altruističtí, nadšení a toužící udělat něco dobrého. V průběhu studia však tento zápal poněkud ochladne. „Pak přijde praxe, kolotoč služeb, který ne vždy, ale často vede k vyhasnutí, a lékař může propadnout do cynismu a rutiny.

 Zajímavé ale je, že u řady lékařů dochází k opačnému procesu: s přibývajícími lety praxe přichází empatie a to, co by se snad nepřesně mohlo nazvat životní moudrost. 

U takového lékaře pak je radost se nechat léčit“ .

Odborník na lékařskou etiku soudí, že empatii se lze naučit: „Ještě před nedávnem byli lékaři trénováni k tomu, aby léčili nemoci, dnes se znovu vracíme k tomu, že lékaři by měli léčit především pacienty.“

Dodávám, že lékaři mají být dobře zaplaceni, aby netrpěli nouzí, pocitem hanby a ponížením od nemocných i zdravých za svoji obětavou práci. Nedivte se. Někteří lékaři jsou velmi citliví k léčení pacienta, ale i k humusovému přístupu veřejnosti.
Nemocného ani příbuzné nemohou poučit ani atakovat už z principu přístupu lékaře k psychopatii jako nemoci a deprivaci nemocí...

Pokračujeme tady na stránce  →→   MEDICINA!