 |
| Pomezní |
 |
| Květ Ibišku |
Původní název má doplnit obrázek,
ale zatím hledám a není. Spokojte se prozatím s květem Ibišku a zasněženou horskou krajinou.
Je to charakteristické...doma v místnosti kvete Ibišek, ale venku ještě vládne zima.
Vypadá to, že neumíme být zapálení pro cokoliv, práci, koníček, a pak jsme často takové znechucené, rezignované trosky. Nejsme srdcem při práci. Netěší nás to, nepostupujeme v díle. Jak by taky, když se neumíme soustředit na konkrétní činnost, podřídit svůj režim nějaké věci, jako by nám na tom nezáleželo.
Matka Tereza řekla: Není důležité dělat velké věci, ale malé věci s velkou láskou. Moudrá to žena.
Je nádherné pozorovat děti, s jakou bezprostředností a soustředěností kreslí obrázek pro maminku, stavějí nejvyšší věž z kostek, budují hrad na písku, nebo vaří oběd pro panenku. V té chvíli není pro ně nic důležitějšího. Zkuste je od této činnosti odlákat nebo jim ji přerušit. Nepochodíte.
Bylo by fajn, kdybychom uměli být tak nadšení (až posedlí) vším co děláme……a nekoukali na hodinky.
