WC Story . A nakonec mi kladla na srdce: „Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.”

 „Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.”
Není to nové, ale je to pořád aktuální a originální.

Akce - ženy na veřejných WC.
Úroveň v metru v Praze je zoufalá. Obtěžují tu ve smradlavém prostředí různá individua a nelze se divit, že chlapi chodí ke stromečkům v parku nebo do podjezdů domů...

Zoufalá žena na veřejném WC
Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička mě brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: „Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.”
Pak mi ukázala záchodovou „pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka. To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto „pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí.

Když „musíš jít” na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání. Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vstoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí..., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná” hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala” a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou...

Ale vraťme se ke dveřím... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost - podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš „pozici”...

Úleva... Áhhhhhh... Ještě větší úleva... A najednou ti zazvoní mobil - který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici”, nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ještě kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala.

Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOO!!!”

Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm... che!

Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: „To je nechutné... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout...”, tahle katastrofa tím ještě nekončí... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlouhý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si ho..., možná ho budete potřebovat!” a vyjdeš ven.

Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal.
„Proč ti to tak dlouho trvalo?” zeptá se tě naštvaně.
„Bál jsem se o tebe... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo..., ale nezvedalas to!”
A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do „hajzlu!”.

Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá.



Oblíbené příspěvky

MENU:

O nejvyšším dobru a zlu Sociální sítě Tenkrát na východě Dies irae Svoboda Ze smetiště internetu Den boje za svobodu a demokracii Vesele do života Příroda Videa Základ poznání czaktualne Kariera Můj pohled na svět Životospráva komentáře úvahy Historie Fotografie Události ve světě Analogie Dobrý vtip Evergreen Internetové smetiště Radujme se Ukrajina Válka Peníze Sametová revoluce internet CZportal Debaty a názory Facebook Google Láska ZIMA Za vaši a naši svobodu Amerika Analýza BonaFides Humor Islám Pověz mi co jíš... Počítače Notebooky Teroristé Trpajzlíci Zdraví a nemoc teen song's Cestování Fejeton Komunitní sítě Nemoci lidské News Novinky Názory Prezident Události na internetu Aktuální info Cicero Etické a humánní principy Horské panorama Hypertense Karel Kryl Osud Politika Psychopatologie Předjaří Příběhy Speed Rock Tenkrát na Západě Věda a svět Člověk a Nemoc Řecko Život na dlani Afrika Anděl Boží Muka Brilianty Cestování. Moře Cicero O stáří Civilizace Diamanty Diktatura Drahé kameny Evropa Evropská unie Hledání Hledání na internetu Izrael Jan Werich Kaddafi Korsika Legendy taneční hudby Les Lyžování Lékař Lékaři a vědci Martinské Holé Moudro Moudrost věků O víře Pitná voda a jiné nápoje Pohádka Pohádky Počasí Rusko a zlo Santorini Selský rozum Seneca Socialismus Srdce ze skla Teen Terra incognita The ultimate western Vitaminy Vánoce Zimní sporty český folklor a tance Škola 1968 ABBA Accordeon Agáta Alphaville Andrej Kiska Anna Kurnikova Anna Netrebko Atavismus Bajka o mravenci a cikádě Basshunter Blondie Bonnie Tyler Brandi Carlile Bubáci Bylinky Básník zpěvák a genius doby Christina Aquilera Diskuze Dobromysl obecná Domov Drozd zpěvný Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf Eric Clapton Exekutor v česku Fauna Forever Young Gigliola Cinquetti Harlej Hlad Homeless Houby Hroznové víno Imunita kojení a spánek Italie Kamenný most Kačaba Kelly Family Killing Me Softly Kobane Koně Krokonoše Kuras Káva La Marseillaise Lékař a bylinky Manipulace Marie Rottrová Markéta Šichtařová Mince Mireille Mtahieu Mobbing Monitorovací přístroje Montgomery Jižní eskadrona Moonlight Shadow Moře Mustafa Kemal Atatürk Máj O Honzovi O dobrodiních Ochratoxiny Ovar Ovoce Petra Procházková Petrova Bouda Pirati.cz Placebo efekt Podnikání Podzim Povodně Prodavač a zákazník Psychózy Ptáci Přednosti stáří Přítel rodiny Rady a tipy Relax Roberta Flack Rostou Rumzeiss Rušičky Sestry Allanovy Smetana Sokrates Spánek Stoicismus Strach Suzi Quatro Swing Symphony no. 9 Tanky a Ukrajina Tenis The Beach Boys Time in The West Tomáš Halík U řeky Urska Zolnir Slovenia Judo Učitel Velký švýcarský salašnický pes Verše Vlasta Burian Volkswagen Václav Havel WCstory When I Fall In Love Wimbledon Zahrady Zelené Zemanta Zlato Zlato a investice internetové úložiště kávovar pirátství Úvod Úzkost Šmejdi Švejk Židovské

Vybraný příspěvek

Ptáci v přírodě. Drozd zpěvný. Příroda, Ptáci, Zahrady

Drozd zpěvný  Svatý Martin na svém koni jede cestou mrazivou. U cesty se stařec choulí: „Obdaruj mě almužnou!“ „Co ti dám, můj br...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...