Seneca O dobrodiních. Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. #O dobrodiních, O nejvyšším dobru a zlu, Seneca, Stoicismus

Lucius Annaeus Seneca

XXVIII Seneca O dobrodiních
Jdi do sebe a uvažuj, zda ses odvděčil všem, kterým jsi byl vděčností povinován, zda nikdy u tebe žádná povinnost nepřišla zkrátka.

..."neznám nic horšího než moc pozdě...” Myslím, že nejhorší okamžik je, když si umírající uvědomí, že chtěl, ale nežil.

Seneca nám lidem může svou knihou O dobrodiních pomoci. Všichni lidé mají společný svůj původ. Ať už žijí na počátku našeho letopočtu, nebo v dnešní době, jsou lidmi myslícími a chybujícími. Jsou nedokonalí. Pokud sledujeme vývoj filosofického myšlení, můžeme se dobrat k poznatku, že jejich základní odkaz spočívá v lidské dokonalosti. I Seneca se snaží lidem ukázat, jak být dokonalí. Proč ale zůstat jen u teorie. Proč by lidé, kteří si něco přečtou a mravně je to povznese, to neměli zkusit na vlastní kůži, trochu se sami se sebou poprat a být lepšími?

Možná, že to vyplývá z jejich lenosti, možná ze strachu, že jim jejich proměna nepřinese požadované ovoce. Než aby žili spokojeně, vrhají se lidé raději do bezpečí, která jim slibují útrapy, s nadějí, že se těmto útrapám vyhnou. I zde platí staré dobré přísloví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A člověk ze zvědavosti okusí všechno.
Ctnost, moudrost a dokonalost jsou pro lidi pojmy zdánlivě nedosažitelné, imaginární, tak proč by měli ztrácet čas ve snaze jich dosáhnout? Proč by měli konat dobrodiní a proč by měli být někomu jinému za dobrodiní vděční, když ani ostatní tak nečiní? Člověk přece ze sebe nebude dělat naivního hlupáka. Ale hlupáka ze sebe bohužel dělá právě tímto smýšlením. “Skutečnost, že je velké množství nevděčníků, nás nesmí učinit váhavějšími v konání dobrých skutků. Pokud dobré skutky nekonáme, sami počet nevděčníků zvětšujeme”. Věci trvalé není možné změnit hned. Proto, když se rozhodneme být lepšími, nesmí nás počáteční nesnáze a nepochopení odradit.

Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. Z toho vyplývá, že se vyhýbá všemu, co by mu škodilo, a vyhledává to, co je mu prospěšné. Proč by se tedy měl vzdávat svého dobrodiní a vděčnosti, které považuje Seneca za dvě nejkrásnější věci na světě? Dobrodiní nespočívá ve věcech samých, ale v úmyslu činit dobro. Proto to není něco, na čem člověk lpí a mohl by to ztratit. Dobrodiní je trvalé a nezaniká, ani když ho neuskutečníme. Je to takový čin, který nemůže zmařit žádná síla. Zdá se, že tyto argumenty jsou dost přesvědčivé k tomu, aby o dobrodiní člověk začal přemýšlet a nezůstal jen u myšlenek. Zároveň se však musí vyvarovat takového dobrodiní, které je prospěšné pouze jemu samotnému.

“Dobrodiní je akt vůle, avšak prospět sám sobě, to je nutnost. Proto sám sobě člověk dobrodiní poskytnout nemůže. Může jej dát někomu jinému, stejně jako jej může být dlužný někomu jinému. Co pokaždé vyžaduje dvě osoby, nemůže proběhnout vnitru osoby jediné”, (Seneca).
Tímto Seneca vymezuje poskytování dobrodiní vůči okolnímu světu, nikoliv sám sobě. Nabízí se otázka, zda má člověk poskytovat dobrodiní každému, nebo si má vybírat a podle čeho. I na to Seneca myslel. Člověk by si měl vybírat lidi, kteří jsou jeho dobrodiní hodni. v opačném případě by totiž dobrodiní rozhazoval než poskytoval. Při výběru se člověk řídí svým rozumem.

Dobrodiní nesmí být prokazováno komukoli v davu, plýtvání čímkoli není chvályhodné a nejméně plýtvání dobrodiním. Jestliže při konání dobra nebudeme rozumně uvažovat, přestanou to být dobrodiní a bude to něco jiného. Když člověk dobrodiní dává, musí pomyslet i na to, že ono dobrodiní může být přes veškerou dobrou vůli dávajícího pro obdarovávaného škodlivé. Opět je nutné své konání uvážit.
V některých případech je dobrodiním odmítnout jeho poskytnutí. “Nechat se uprosit lidmi žádajícími věci, které jim přinesou zkázu, to je krutá dobročinnost. Tak jako nejkrásnější činností je zachránit někoho proti jeho vůli, i když nechce být zachráněn, stejně tak uštědřit někomu na jeho žádost něco zhoubného znamená pro něj něco nenáviděného, třebaže to bude ze začátku vypadat jako něco dobrého a milého”.

Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) byl římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Nerona.

Stoicismus  byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.
Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období. Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.

Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.
Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice,která zaujímá nejvyšší místo. V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou  rasou, nepopsanou tabulí , kterou píše až skutečnost.

Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh (Zeus). Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

→ Seneca je stále aktuální, možná dnes nejvíce...



#O dobrodiních, O nejvyšším dobru a zlu, Seneca, Stoicismus

MENU:

1968 ABBA Accordeon Afrika Agáta Aktuální info Alphaville Amerika Analogie Analýza Anděl Andrej Kiska Anna Kurnikova Anna Netrebko Atavismus Bajka o mravenci a cikádě Básník zpěvák a genius doby Basshunter Blondie BonaFides Bonnie Tyler Boží Muka Brandi Carlile Brilianty Bubáci Bylinky Cestování Cestování. Moře Cicero Cicero O stáří Civilizace czaktualne CZportal český folklor a tance Člověk a Nemoc Debaty a názory Den boje za svobodu a demokracii Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze Dobromysl obecná Dobrý vtip Domov Drahé kameny Drozd zpěvný Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf Eric Clapton Etické a humánní principy Evergreen Evropa Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fauna Fejeton Forever Young Fotografie Gigliola Cinquetti Google Harlej Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Homeless Horské panorama Houby Hroznové víno Humor Hypertense Christina Aquilera Imunita kojení a spánek internet Internetové smetiště internetové úložiště Islám Italie Izrael Jan Werich Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Kariera Káva kávovar Kelly Family Killing Me Softly Kobane komentáře úvahy Komunitní sítě Koně Korsika Krokonoše Kuras La Marseillaise Láska Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Lékaři a vědci Les Lyžování Máj Manipulace Marie Rottrová Markéta Šichtařová Martinské Holé Mince Mireille Mtahieu Mobbing Monitorovací přístroje Montgomery Jižní eskadrona Moonlight Shadow Moře Moudro Moudrost věků Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Názory Nemoci lidské News Novinky O dobrodiních O Honzovi O nejvyšším dobru a zlu O víře Ochratoxiny Osud Ovar Ovoce Peníze Petra Procházková Petrova Bouda Pirati.cz pirátství Pitná voda a jiné nápoje Placebo efekt Počasí Počítače Notebooky Podnikání Podzim Pohádka Pohádky Politika Pověz mi co jíš... Povodně Prezident Prodavač a zákazník Předjaří Přednosti stáří Příběhy Příroda Přítel rodiny Psychopatologie Psychózy Ptáci Radujme se Rady a tipy Relax Roberta Flack Rostou Rumzeiss Rusko a zlo Rušičky Řecko Sametová revoluce Santorini Selský rozum Seneca Sestry Allanovy Smetana Socialismus Sociální sítě Sokrates Spánek Speed Rock Srdce ze skla Stoicismus Strach Suzi Quatro Svoboda Swing Symphony no. 9 Škola Šmejdi Švejk Tanky a Ukrajina Teen teen song's Tenis Tenkrát na východě Tenkrát na Západě Teroristé Terra incognita The Beach Boys The ultimate western Time in The West Tomáš Halík Trpajzlíci U řeky Učitel Události na internetu Události ve světě Ukrajina Urska Zolnir Slovenia Judo Úvod Úzkost Václav Havel Válka Vánoce Věda a svět Velký švýcarský salašnický pes Verše Vesele do života Videa Vitaminy Vlasta Burian Volkswagen WCstory When I Fall In Love Wimbledon Za vaši a naši svobodu Zahrady Základ poznání Zdraví a nemoc Ze smetiště internetu Zelené Zemanta ZIMA Zimní sporty Zlato Zlato a investice Židovské Život na dlani Životospráva

Oblíbené příspěvky

Vybraný příspěvek

Ptáci v přírodě. Drozd zpěvný. Příroda, Ptáci, Zahrady

Drozd zpěvný  Svatý Martin na svém koni jede cestou mrazivou. U cesty se stařec choulí: „Obdaruj mě almužnou!“ „Co ti dám, můj br...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...