 |
| Tak to je z Íránu Abyaneh ohniště a hrnec - civilizace tam chybí |
které jsou symbolem zdravého životního stylu, ke zhubnutí nepomáhají. Neobstojí ani jako argument pro vydatnou snídani, která prý údajně ovlivňuje hlad a příjem potravy během dne. Tady funguje reklama. Přece to vidíte v televizi. Tak to zkusíte. Zdravé to není. Chléb se sýrem je chutnější a zdravý. * Někdy je zdravé to co je normální, běžné. Topinky a bílá káva.
Se lžičkou medu místo cukru.
Výzkum vědců z německého Mnichova ukázal, že velká snídaně nám sice (většinou) zabrání dát si dopoledne svačinu, ale nemá však žádný dopad na příjem kalorií, zkonzumovaných v průběhu celého dne.
Ukazuje se tak, že sebebohatší jídlo ráno nám nezabrání mít hlad zase večer - na to je odstup příliš velký. Velká snídaně nesníží množství přijaté potravy u oběda a večeře, ale naopak zvýší celkový denní příjem kalorií.
Při zařazení třeba lupínků kukuřice do snídaně postupujme s rozumem...
Snídaňové cereálie mohou být také plné jedů z plísní, ať už z přidaného sušeného ovoce nebo ořechů. Kanadští vědci nasbírali v obchodech během tří let 156 vzorků.
Kromě dalších zdraví škodlivých plísní objevili až ve 30 procentech vzorků aflatoxin. Plíseň, která tento jed produkuje, totiž napadá obilniny. Ke kontaminaci dochází už při sklizni. Vyskytuje se také v pečivu.
Pokud se plesnivá píce nechá zkrmit, může se jed objevit i v mléce či mase, zvláště ve vepřových ledvinkách. Ochratoxin "umí" rozplést dvojšroubovici DNA a stojí v pozadí rakoviny ledvin, tedy nejčastějšího nádoru u nás.
Nejlepší snídaňovou volbou tak zřejmě jsou ovesné vločky. A třeba krajíc tmavého chleba se sýrem.
Oni ty krabice jsou krásně barevné a všichni na obrázku vypadají tak zdravě a štíhle - ovšem i název nám říká MYSLI, Mysli, Müsli...
Ochratoxiny... Tato skupina mykotoxinů zahrnuje sedm izokumarinových derivátů vždy spojených s fenylalaninem produkovaných druhy rodu Aspergillus (A. ochraceus, A. sulphureus, A. sclerotinum) a Penicillium (P. verrucosum, P. purpurascens, P. commune, P. viridicatum). Nejvýznamnější látkou je ochratoxin A, je nejrozšířenější ve skupině.
Primárním cílovým orgánem ochratoxinu A je vyvíjející se centrální nervový systém.
Ochratoxin A je vysoce nefrotoxický pro monogastrická zvířata a současně imunotoxický a teratogenní. Toxin je běžně detekován ve Skandinávií a na Balkáně, příležitostně i v USA, v komoditách jako je kukuřice, ječmen, pšenice, oves, rýže, burské oříšky, seno, zelená káva a jako reziduum ve vepřovém mase (především v ledvinách). Látka je považována za etiologické agens endemické ledvinové choroby prasat v Dánsku a Švédsku. Krmivo obsahující ochratoxin A v množství 200 ng/g způsobuje otoky ledvin charakterizované atrofií proximálních tubulů a intersticiální kovovou fibrózou. Biologický poločas ochratoxinu A v tkáních prasete je 4,5 dne; úplná eliminace mykotoxinu vyžaduje několik týdnů od expozice. Symptomy popisované u zvířat byly zjištěny i u lidí v době průběhu endemické "Balkánské ledvinové choroby". Ochratoxin A byl nalezen v 6,5 % krevních vzorků odebraných obyvatelům endemíckých oblastí Jugoslávie, Bulharska a Rumunska, nicméně nedávno publikované údaje svědčí o širší kontaminaci evropské populace touto látkou. Analýzou krevního séra byla dokazována hladina tímto toxinem v koncentracích 0,1 - 14,4 µg/I, svědčící o kontinuální plošné expozici. U hlodavců konzumace ochratotoxinu A způsobuje rozdvojení řetězce DNA v ledvinách a játrech, a jaterní a ledvinový karcinom.
